Lea Koncerová: "Bytový dům Plzeňská" - semestrální projekt ze zimního semestru 2015

Největším překvapením je nepochybně urbanismus. Jestliže návrh začínal důslednou ochranou od ulice Plzeňská, postupně se po analýze otevřel a jeho součástí se stal uvěřitelný městský prostor – na místě, kde by na něj vsadil opravdu málokdo. Klobouk dolů. „Propíchnout“ řešené území zkoušel kde kdo, ale tohle se podařilo. Bez násilí, zdánlivě rostlé, mimochodně objevené. Diagonální zkratka spojuje kupodivu opravdu to co má – vizuálně i chůzí.

Domy? Doklad teze, že méně může být více. Bez urbanistické konfigurace by samy o sobě neobstály. Takhle naopak vytvářejí podprahový pocit patřičnosti, neokázalosti a podle mého soudu i esenci domova. Neodmyslitelné od veřejného prostoru, který spoluvytvářejí. Půdorysy jsou poučeně vystavěné – s velkými místnostmi a lodžiemi v nárožích patra. Obojí by se v další fázi projektu pravděpodobně mírně zvětšilo. Na půdorysech je vidět, že si autorka ještě neumí s radostí užít navrhování v nepravoúhlém schématu a vnést do expozice prostoru vše, co tento koncept nabízí. Řekl jsem už jednou že já klobouk dolů, jo? Tak teď Vy – udělejte si názor.

Natalie Oweyssi: "Bytový dům Plzeňská" - semestrální projekt ze zimního semestru 2015

Říká se, že čím charismatičtější dům, tím méně racionálních otázek napadá kritika. Natalie navrhla, ať už s rozmyslem či intuicí dům krásný a charismatický. Zadáním bylo navrhnout dům na místě celní pošty – plechového domu ze sedmdesátých let. Její návrh je jedním z mála (možná jediným?) který nechal tuto stopu či sentiment zaznít. Podobně jemně reaguje na nesourodé okolí. Monotónní frontu paneláků na severu, štukové zdobené košířské domy z přelomu století i poválečnou modernu. Jeden z domů, které rezonují s okolím, jsou soudobé a samy záměrně postrádají návod ke čtení. I když dříve narození „čtenáři“ modrou mozaiku poznají. Měli jsme jí plné zuby. Ostalgií netrpím, ale oč více jsem mozaikové domy z doby mého dětství upřímně nenáviděl, o to raději jsem tuto volnou citaci přijímal.

Vzbuzuje projekt otázky? Samozřejmě. Položíte si je. V neposlední řadě otázky související s leitmotivem celého semestru, kterým bylo bydlení dostupné jako záměrný provokativní kontrapunkt strategie „housing first“, která je cílena na vyloučené lokality či skupiny obyvatelstva. Dostupné bydlení může být jen administrativním úkonem, ne extra specifickou typologií či dokonce estetikou. Součástí jednoho celku se tak mohou stát byty nadstandardní, standardní, dostupné i sociální. Rozdíl poznáte podle způsobu distribuce, administrativě nájmu či prodeje, ve skladbě bytů celku a jejich prostorovém standardu. Cílovou skupinou dostupného bydlení můžeš být podle evropské legislativy právě Ty, česká střední třído, stejně tak jako úředníci ministerstva sociálních věcí se svými tabulkovými platy, kteří reformu připravují.

NEDĚLNÍ SPORTOVNÍ SPECIÁL – HUSTÁ HUSTĚJŠÍ

Součástí zadání předminulého semestru bylo maximální využití parcely. Co je to maximální? Při každé prezentaci jsme vyjma architektonického návrhu požadovali mimo jiné i hrubou podlažní plochu. Tedy číslo. Jedna z vlastností čísel je porovnatelnost. Objektivita! Aniž bychom předpokládali, začali studenti navyšovat množství podlažní plochy, soutěžíce mimochodně mezi sebou a především sami se sebou. Číslo je prostě objektivní kritérium. Za vysoké číslo byli logicky chváleni a nejen to. Při každém dalším navýšení byli dotazováni, zdali to není málo, třeba by to šlo i víc, ne? Souběžně s touto podprahovou informací dostávali naši budoucí kolegové i dotazy veskrze neměřitelné, vztahující se k návrhu: není dům příliš vysoký? Nepůsobí přehnaně objemně? Zkusil sis to představit z tohoto místa? Zkus si představit, co vidí obyvatel z tohoto okna. Samé subjektivní dotazy. Tedy řešitelé byli mimochodně voláni ke zodpovědnosti, ovšem prostředky neměřitelnými, veskrze neobjektivními. Číslo je číslo. Nejlepšími soupeři jsou lidé sami sobě. Chválení za vysoké číslo nenápadně zmizelo, naše subjektivní dotazy sice nepřestaly, avšak nastolený diskurs překvapivě pokračoval. Čím více, tím lépe. Za našeho překvapení se nám přetěžování parcely dělo samo. Lidé jsou soutěživí. Největšími protivníky jsme sami sobě.