neděle 21. prosince 2014

Vojta Jeřábek: „Doplnění městské struktury v Michli“ - semestrální projekt z letního semestru 2013

Zavěšujeme další práci z letního semestru 2013. Tenkrát jsme záměrně vybrali zdánlivě neatraktivní místo v Praze a vyzkoušeli ukousnout si větší krajíc. Studenti pracovali přesně na rozhraní urbanismu a architektury. Takzvané „otáčení talíře“ je smyslem těchto úloh. Zadáváme je proto, aby si studenti uměli představit kompetence obou profesí a naučili se vzájemnému respektu v době, kdy ještě svojí vlastní „specializaci“ nemají vybranou.

Výsledkem práce je sice detailně vyřešený obytný soubor z pera jednoho architekta, ale stejně tak by jím mohl být i zastavovací plán. Tímto prizmatem jsme úlohy vedli a zpracovávali. Domníváme se, že bez znalostí zákonitostí urbánního i architektonického detailu a pochopení vzniku vnitřní struktury domů urbanista později nebude umět zpracovat kvalitní zastavovací plán (regulační plán, chcete-li). A naopak. Chceme, aby studenti, naši budoucí kolegové, v poloze architekta spolehlivě poznali špatně udělaný (například přeurčený nebo naopak vágní) zastavovací plán a uměli ho odborně rozporovat.  Práci jsme si zkomplikovali podmínkou, že parcela musí být zastavitelná na etapy, tak aby v každé fázi bylo území dokončené, prostupné a použitelné. Zvykáme si navrhovat v nepředvídatelných podmínkách trhu, který ne nakrátko zadefinovala krize.

Objem práce v semestru byl limitní, ale zvládli ho všichni studenti. Takhle to udělal Vojta Jeřábek:

čtvrtek 18. prosince 2014

Ondřej Blaha: „Doplnění městské struktury v Michli“ - semestrální projekt z letního semestru 2013

Rozhodli jsme se  mimo pořadí uvádět starší práce atelieru tak, jak se nám chce a tak, jak nám připadají pro současnou práci atelieru inspirativní.
Zavěšujeme práci Ondřeje Blahy, která se jmenuje „Doplnění městské struktury v Michli“ a stejné zadání dělal celý atelier v letním semestru 2013. Ondřej si jí vybral, když studoval druhý ročník - jako bytovou stavbu. Semestrální projekt zde trochu drze nedoprovázíme obvyklým výběrem finálních obrázků, ale pouze prvními „obrazy domu“ z prezentace, kterou Ondřej udělal tři týdny po začátku semestru. To je naše metoda výuky. Kompletní semestrální projekt doporučujeme k prohlédnutí na přiložené ISSUU digitální publikaci. Nechtělo se nám nuceným výsekem zbanalizovat význam práce a dezinterpretovat Ondřejovo myšlenky. Přidáváme pár pohledů na některé z objektů celého komlexu pro ty, kterým se nebude chtít listovat.

čtvrtek 11. prosince 2014

Lecture: Jonathan Sergison and Stephen Bates, "On Continuity"

„O kontinuitě“. 
Doporučuji velice. Dejte si čas. Stojí to za to. Děkuji Harvard University GSD, že veřejně sdílí přednášky.
Thanks to Harvard University Graduate School of Design for public sharing for educational purposes.



úterý 9. prosince 2014

Čtvrtá prezentace - zimní semestr 2014



Termín veřejné prezentace a kritiky dokončených prací se blíží .... dozvíte se ho na našem blogu ... bude to přibližně někdy okolo přesně 16.ledna v 9:00 v místnosti 644 ... ale do té doby se tady dozvíte ještě spoustu starých věcí.

sobota 6. prosince 2014

Klíč k úspěchu architektonických soutěží - nedělní příloha


Originál textu byl psán pro slovenský časopis ARCH č.12/2014 u příležitosti soutěže na Mestký úrad v Leopoldove.


Přemýšlím-li nad soutěží v Leopoldově, chtě nechtě mne napadá česko/slovenská sebereflexe. V Čechách bylo před několika lety vypisováno žalostně málo architektonických soutěží, tedy soutěží o návrh. Jejich počet rychle vzrostl. Dá se předpokládat, že počet vypsaných soutěží na Slovensku poroste. V Čechách se to nestalo samo sebou. Soutěží začalo před třemi, čtyřmi lety, přibývat logaritmickou řadou, díky soustředěnému tlaku a práci angažovaných lidí z naší profese, personálně obměněnou komoru architektů v to počítaje.
Stejně tak jako na Slovensku nebyl v Čechách boj o zvýšení počtu a kvality soutěží jednoduchý. Záměrně používám patetické slovo boj. Poprvé jsem od svých slovenských kolegů o leopoldovské soutěži slyšel s přídomkem „kulturní počin roku“. Rozumím. Zažíváme stejný boj, stejné nadšení a stejná očekávání. Důvěrně to znám. Děláme to také. Jen je těch kulturních počinů momentálně víc. Proč je to křehké? S napjetím očekáváme moment, až se tento počet překlopí do velkého počtu realizovaných stavebních děl, které vznikly na základě soutěží. Pak si oddechneme. Ustane boj, ubude kulturních počinů a soutěží bude pravděpodobně pomalu přibývat. Nebude totiž problém vysvětlit, proč je to skvělý nástroj. Možná nebude potřeba vysvětlovat nic. Po dobré službě je samozřejmá poptávka. Do té doby zadržujeme dech. Jestliže v Čechách soutěží zatím neubývá, musí přibývat úspěšných děl.  Pojďme zažívat stejný strach.