Pozvánka na prezentace projektů letního semestru

Proč plánovat?

Schwarzplan je jedním z nástrojů architekta nebo řekněme urbanisty, jak zaznamenat svůj návrh. V našem atelieru zatím děláme víceméně jenom úlohy, které svým měřítkem balancují na hraně architektury a urbanismu. Tedy studenti mohou, respektive musejí považovat úlohu za architektonickou, tedy i domy jsou detailně jejich úkol, vzešlý z jednoho pera (spolu s urbanistickým návrhem). Součástí návrhu je ale i urbanistická úvaha, respektive je všudypřítomné urbanistické uvažování, ve kterém ale architekt domy jako takové za svůj návrh nepovažuje. Navrhuje strukturu města a prostor mezi objemy domů. Domy co nejpřesněji, ale zároveň co nejuniverzálněji „reguluje“, tak aby naplnily urbanistický záměr – tedy širší a časově nesrovnatelně delší měřítko.

Náš způsob zadávání úloh není náhoda. Výsledkem by mělo být, aby se absolvent našeho atelieru uměl na každý úkol podívat oběma pohledy. Metodu nazýváme otáčení talíře. V průběhu pracovně zkoušíme, aby na chvilku sundal, či sundala nohu z plynu a zkusila se podívat na svůj urbanistický plán očima architektky, která přijde po urbanistovi. Chtělo by se jí na tomto plánu pracovat? Nenastavil urbanista pravidla moc přísně nebo moc neurčitě? Jsme zastánci přesné regulace. Lépe zní přesného zastavovacího plánu a přesných pravidel. Investor, architekt a i občané netápou. Každý zná, co ho čeká. Má to jeden háček. Tato přesná pravidla nesmějí být přeurčená, řekněme buzerativní … jinak se žádnému architektovi nebude chtít naplňovat urbanistický plán (ať už ho nazveme jakkoliv). Urbanista mu vezme vítr z plachet a uzurpuje architektovu kreativitu. To je chyba.

V českých zemích se většinově žvaní o svobodné ruce trhu, nedotknutelnosti soukromého majetku. Většinou je tím špatně zakrýván diletantismus a neznalost toho, co se v soudobém urbanismu děje v západní Evropě. Tam se reguluje velice přesně, vyžaduje to extrémní množství práce, ale výsledek neznamená restrikci či buzeraci investorů, nebo okrajování invence architektů. Je-li zastavovací plán správně zpracován, znamená svobodu pro všechny zúčastněné. Opak zdejší české kafkárky. Oddechnutí. „Zde něco pevně platí a mohu se o to opřít, mohu se spolehnout, mohu to vyžadovat“. Víceméně pravý opak českého „Tak jak to uděláme šéfe?“

Czech contemporary architecture

... and little bit Slovak & Vietnamese.

zadání - letní semestr 2013

Tento semestr začal jinak než ostatní. Téma jsme měli vymyšlené. Přednesli jsme ho studentům a ti čekali na to hlavní. Kde to bude? To byl jejich první úkol: rešerše „nemocných“ míst v Praze. Studenti dostali pouze orientační vstupní parametry a volnou ruku.  Minulý čtvrtek každý prezentoval minimálně dvě taková místa, s odůvodněním a grafickým doprovodem. Finálně proběhla diskuse. Píšu-li „nemocných“, máme v paměti i bakterie, bez kterých se nedá žít. Myslím, že neplánujeme místa uzdravit za cenu ztráty jejich identity.  Dnes jsme studentům na základě jejich podkladů určili jedno společné zadání. Jak dopadlo? Takhle: