odevzdávka Eliška Kochová - 7.semestr - zimní 2011

S velkým zpožděním zavěšuji další návrh do Karlína. Eli Kochová:

odevzdávka Jindřich Traugott - 5.semestr - zimní 2011

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jindřich Traugott 5.semestr 2011/12

odevzdávka David Kučera - 9.semestr - zimní 2011

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval David Kučera 9.semestr 2011/12

odevzdávka Jan Holub - 7.semestr - zimní 2011

Další projekt zimního semestru. Řazení tradiční: obrázky, text, video. Doporučení tradiční: podívejte se na video, dozvíte se víc.

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Holub 7.semestr 2011/12

odevzdávka Tomáš Hanus - 9.semestr - zimní 2011

Hana Havlová - Karlín, Pernerova - zimní semestr 2011

Po zápisu do letního semestru pokračuje věšení odevzdávek ze zimy. Hanka přinesla hned na první podzimní prezentaci koncept jako Hrom. Takže jsme to Hance zkomplikovali, poněvadž jsme hrom pochválili a to svazuje.  Posléze tedy hromobití na chvíli ustalo a celý semestr byl ve znamení potvrzení silného konceptu. Další hrom přišel s konceptem fasády - okna se štukovým ostěním vkládaná do betonového monolitu a kovové krajkované lodžie -  a následným uvedením konceptu do reality návrhu. Posoudíte sami. Řazení příspěvku je jako obvykle, video na konci je důležité pro pochopení konceptu a tentokrát se podařilo zachytit celou prezentaci i kritiky.

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12

odevzdávka Hana Procházková - zimní semestr 2011

Zavěšujeme další odevzdávku zimního semestru. Tentokrát se nepodařilo natočit oponenty a obhajobu. O to víc video doporučuji. Tenhle projekt Hanku asi bolel.

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Procházková  zimní semestr 2011/12

odevzdávka David Balajka - 7.semestr - zimní 2011

Všichni studenti měli stejné zadání. Parcelu v Karlíně u paty vrchu Vítkov. David si řekl o jiné zadání. Rozhodl se řešit samotný Vítkov. Později se ukázalo, že to byl šťastný tah. Protože prezentujeme společně, dělal David ostatním studentům nenápadnou zpětnou vazbu nebo spíš připomínku: Vítkov není jenom ta zelená strmá stěna, na kterou koukáte zpod trati. (v dalším semestru jsme model kombinace dvojího zadání zopakovali: celý atelier řeší Elsnicovo náměstí a bytový dům a dva z nich říčku Rokytky jako celek) Zde je Davidův projekt:

odevzdávka Zbyněk Mrkus - 9.semestr - zimní 2011

Zavěšujeme další práci zimního semestru. Princip Zbyňkova návrhu spočívá v rozdělení území na dvě části. To širší - východní, blíže k Lyčkově škole ponechává parcelu prakticky v původním stavu jako resentiment původního, obyvateli Karlína neformálně užívaného placu. Na tomto placu staví objekt knihovny, komunitního hobby centra, hřiště, skate vany pod zdviženou knihovnou… Objekt je inspirován industriálními stavbami Karlína a je umístěn co nejblíže k patě kopce. Zároveň odstiňuje prostor od vlaků a ponechává co největší místo pro neformální aktivity, dnes typické pro toto místo. Navrhovaný objekt je vlastně iniciací pro formálnější kulturní rozvoj současného užívání místa. Drobný posun otisku doby a fixace, udržitelnost současného genia-loci. Druhá, užší část pozemku – tedy de-facto proluka Pernerovy ulice, je hustě zastavěná obytnými bloky a mezi nimi je v ose ulice Šaldovy vstup na plánovanou vlakovou zastávku.

odevzdávka Jan Alinče - 11.semestr - zimní 2011

Zavěšujeme druhý semestrální projekt ze zimního semestru. Opět napřed obrázky, potom plachta a autorský text, na konci video. Na něm je vývoj Honzovy práce a záznam prezentace před oponenty - doporučuji shlédnout. Na úplném konci je naše hodnocení.

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12

odevzdávka Tomáš Feistner - 7semestr - zimní 2011

Zavěšujeme první odevzdávku. Nejprve obrázky, potom plachta a text autora, na konci video. Na něm je průběh Tomášovy práce a záznam prezentace semestrálního projektu. Na úplném konci hodnocení.

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Tomáš Feistner 7.semestr 2011/12

 

známkování

16. ledna proběhlo známkování. Tedy přesněji: interní hodnocení probíhalo celý čtvrtek 12.ledna, šestnáctého jsme známky studentům řekli a zapsali. Známkování nemám rád. Nikdy jsem neměl. Na střední škole mi bylo hrozně líto, že si nemůžu při zkoušení formulovat otázky sám. Vzdělávání mě bavilo, ale pamatoval jsem si jiný druh média, než se mě většinou kdo ptal. Zajímaly mě informace, jejich analytické sestavování a praktická aplikace, nezajímaly mě data bez kontextu. Přesněji: nemám schopnost si je zapamatovat.
Teď jsem si to vyzkoušel z druhé strany. Je to hrozně těžké. Nejraději bychom všem kdo absolvovali náš ateliér dali jedničky. Byli dobří a dělali maximum. Pracovali jak nejlíp uměli. Maximum se oceňuje maximem. Za každým člověkem se skrývá příběh. Někdy dal maximum, ale podle svých kritérií. V tu dobu se mu třeba v životě dělo něco důležitějšího než architektura. Když se zamiluji (což nebývá často), vezmu si v práci blíže neurčené volno. Klientům zavolám, omluvím se a řeknu, že mě v životě potkalo něco důležitého.  Smyslem života je život. Smyslem studia je osobní vývoj. Nejraději bychom s Ondřejem udělili pouze „absolvoval(a) vs. neabsolvoval(a)“ a každého práci ohodnotili slovně. Na škálované známkování je potřeba být chladnokrevný, nebo velice citlivý. Nikdy však nebude dokonale spravedlivé.
Dalším faktorem je to, že před známkováním bychom museli podrobně projít školu, a porozumět maximu ostatních, protože s těmi se naši studenti známkou poměřují. V našem atelieru to měli studenti extra těžké. Dostali velký objem práce a propracovaný návod, jak si řešení co nejvíce zproblematizovat. Varovali jsme je předem a to mě uklidňuje.
Toto je matrice udělených známek:

Ve finále jsme známkování věnovali celý čtvrtek dvanáctého a zjistili jsme, jak důležitá zpětná vazba to pro nás byla. Znovu, s odstupem, jsme s Ondřejem o každém projektu diskutovali, vzájemně si argumentovali.  Bavilo nás to. Ve způsobu známkování jsme nakonec zvolili kombinaci dvojí metody: Dali jsme známky. Na šestnáctého jsme svolali INDEX SESSION. Verbálně jsme zhodnotili práci atelieru jako celku a každému studentovi veřejně řekli slovní hodnocení. V tu chvíli jsem zažil pocit skutečného zakončení semestrálních projektů. Posléze jsme se společně přestěhovali do Klubovny Povaleč a náležitě zakončili zakončení.

Co se nepovedlo nám? Řeknu to hlavní. V našem atelieru byl kladen hlavní důraz na kontext a kvalitu života. Nikoli na efekt. V kontextu Karlína návrhy neprudí, nejsou agresivní, sousedsky zvou. Diskuse o tom, jak organismus města přijme transplantovaný orgán byla hlavní, spolu s diskusí o komfortu života. Tedy vznikly propracované projekty, které nabízejí vnitřní pohodlí, pohodu, neformálnost, sousedství. Nepodařilo se nám spolu se studenty v konečném výstupu tuto esenci vytáhnout jako hlavní téma. Není viditelné a zřejmé. Tohle je potřeba příště napravit. Tedy oznámkovali jsme se: „c & c“. Šlo to líp, šlo to hůř, víme co zlepšovat. I za touto známkou se skrývají příběhy. Obecně by nám v průběhu semestru pomohlo, kdyby nás studenti důsledněji kritizovali, líp by se nám pracovalo.

Co bude dál? Připravujeme nové zadání. Přemýšlíme, co všechno můžeme zlepšit v příštím semestru. Přemýšlíme o organizaci a administrativě atelieru. Kupříkladu o smysluplném počtu studentů. V následujících týdnech na blog zavěsíme projekt po projektu, spolu se záznamem závěrečné prezentace, pokud se to podaří. Přednost má příprava nového semestru.