pondělí 23. března 2015

Vojtěch Hasalík: "Bytové domy Na Zatlance" - semestrální projekt ze zimního semestru 2014


Zavěšujeme další projekt zimního semestru. Vyvolal otázky? Ano, vyvolal. Máte raději konkávní nebo konvexní prostor? Má se deformace půdorysu projevit na fasádě? Jaký má sama o sobě smysl? Jak pokračovat? Může se dům smykem odklonit od uliční čáry? Udrží vzrostlý strom nároží? Vojta si otevřel téma. Otázek a odpovědí bylo více. Na některé si uděláte názor sami a jistě si nějakou otázku také položíte.



















































xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

AUTORSKÝ TEXT
Mezi koženým opěradlem a stěnou je místa překvapivě tak akorát. Parkety se po nepatrných zlomcích plynule vynořují ze stěny. Půdorysná stopa místnosti má tvar přesýpacích hodin. Opticky tak činí pokoj ještě delším. Západní slunce však dojem z hloubky násobí. Zlaté světlo je na jedné straně odráženo masivem lakovaného jídelního ostrova, na druhé straně samo obaluje domy ulice Na Zatlance do přepychu okamžiku.

Obojí se děje zároveň, prostřednictvím velkorysých okenních otvorů. Dvoukřídlé dveře do ložnic měřítkem odpovídají výšce místnosti, jsou těžké a skýtají bezpečí. Jedny z nich bývají otevřené permanentně a v pohybu jim brání věčně rozečtené knihy. Vedou do salonu, který se, v opačném gardu k atmosféře hlavního pokoje, směrem ke světlu zdá být koncentrovanějším. Nízký stolek a dvě stará proutěná křesla natočená k úpatí kopce. Skleněná vrata na loggii pootevřená, závěs nedotažený. Loggia jako rodinná lóže; letokruhy ořechové podlahy a ušlechtilý kov madla opravdu dlouhého zábradlí. Pokoj téměr náleží stolu. Stůl přitahuje prostor a posléze jej ohýbá. Je vystaven příchozím. Elipsa funguje, pokoj se zdá malým. Menším. Úhel svíraný stěnami místnosti zaručuje přehled a průhled. Laskavý dozor až do zavření dveří. Stůl je exponován všem, jako smysl soužití. Ložnice jsou světlé. Postel, kancelář, čítárna; dostatek místa pro jedno téma.
                                                                         
Křížení ulic Ostrovského a Na Zatlance je místem množství charakterů. Romanticky divoký, prudký svah Mrázovky náhle překypuje v rovinnou stopu jedné z odumřelých organel průmyslového Smíchova. Současný názor na bydlení, dravý a sebevědomý, se pře s jiným, starším, jinak sebevědomým. Čtivé znaky - schodiště jako práh divočiny - slouží coby koření. Parcela na Smíchově. Na velice klidném místě. Pět minut chůze od Anděla. V zeleni. Konstelace jako víno. Závazek?

Obyčejný, velký dům. Obyčejná, velká okna. Reprezetace není nutností. Omítka. Beton, když je třeba něco sdělit. Barevnost omítky se láme jako obrys původní stěny - ve výšce parapetů a zlomu patrování. Rozšíření ulice Na Zatlance mění schodiště v point de vue. Místo před domem tlumočí velikost a nabízí obytnost. Několik výloh. Strom. Nároží ve druhém plánu. Přesto nezbylo. Přepych je právě tam.

Oba cípy domu dávají nahlédnout do karet. Stín atiky svým zalomením mění hru šikmé jemnosti v poznávací znamení. Půdorysné uspořádání odemyká možnosti hloubky dispozice. Neopomínat koupelny a vstupní haly. Šatny. Co znamená zázemí? Existuje zbytkový prostor?

V obytné místnosti vždy může být průvan. Není bytu bez výhledu na obě strany. Tak, jako uliční fasáda naznačuje princip, opačná fasáda vypráví konstrukci. Vrstvení skla, betonu a omítky mluví o dispozičních variacích. Rytmus konvexního a konkávního. Centrické a excentrické. Dva pokoje, šest pokojů. Kde končí solidnost a začíná luxus?
                                                                                        

Tématem dvora je rozhraní. Lavina zeleně je zastavena klidem trávníku. Kopec je obrostlý listnatými stromy. Trávník je tak, jak je. Hraniční pěšina následuje vrstevnici. Až k soukromým zahradám v nejzažší části dvora. Kolem domu je jakostní beton. Široké panely organicky obtahují figuru budovy a směřují k poslednímu rozhraní. Vizualita přímočarého schodiště, kterým se zpřístupňuje kopec, se stává znakem - jako schodiště v ulici Na Zatlance. Znakem známého, domáckého. Stoupání podél zídky. Čára výstupu asymetricky dělí svah na dva. Jeden implikuje sáňkování, druhý zakázané dobrodružství. Velké otvory v přízemí vyšší části domu propojují sklepní kóje s kopcem a světlem. Vyzvednout kolo je rituál. Existuje zbytkový prostor?

zadání semestrální práce je zde
.


Summary of the semester task
Apartment House(s) at Zatlanka Street in Prague-Smíchov, on the plot of the size of an urban block, was this semester our studio theme. How to propose an urban unit of a scale, context and typology that used to be designed by more architects? The maximum emphasis of the task was put on the shift from the urban block to the details of an apartment house and of an apartment, accenting verification of the dwelling comfort. Students ought to prove the apartment´s inner space distribution, it exposition – a scenario of housing in high resolution. They dealt with housing standards, depth of apartment layouts, light comfort, insulation, views, and exterior of apartments – loggias, balconies, terraces. The location and attributes of the plot determined higher standard of housing. What do notions of LUXURY, COMFORT, STANDARD mean in urban scale, architecture and housing details?
The task was to verify potential of the plot; to justify the proposal in a wider context; to design of apartments of various standards. Mapping scheme of different standard of apartments in the entire block was required, including justification and presentation of proposed solution. Students were solving the street level plan of the plot. They focused on distribution of private, public, semi-private, semi-public spaces of the site. No public commercial services were required. If proposed for the housing complex, a student´s task was to justify options of other than housing programme.
The work was complemented by monolithic model in scale 1:100 with equal detailing of the surroundings and proposed objects.


more projects with the same semester task


projekty stejného zadání zde

.



Vojtův první projekt v našem atelieru zde >>

2 komentáře:

  1. My jezdíme celkem často na chalupu do Beskyd a jeden náš kamarád si tam teď do ložnice která je ve podkroví instaloval lamely mikro a mě to teda docela dost zaujalo. To jsem totiž vážení nečekala že tak krásné věci se prostě dají někde takto udělat i do velmi stísněných prostorů, víme?

    OdpovědětVymazat