Zavěšujeme další projekt zimního semestru. Vyvolal otázky? Ano, vyvolal. Máte raději konkávní nebo konvexní prostor? Má se deformace půdorysu projevit na fasádě? Jaký má sama o sobě smysl? Jak pokračovat? Může se dům smykem odklonit od uliční čáry? Udrží vzrostlý strom nároží? Vojta si otevřel téma. Otázek a odpovědí bylo více. Na některé si uděláte názor sami a jistě si nějakou otázku také položíte.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
AUTORSKÝ TEXT
Mezi
koženým opěradlem a stěnou je místa překvapivě tak akorát. Parkety se
po nepatrných zlomcích plynule vynořují ze stěny. Půdorysná stopa
místnosti má tvar přesýpacích hodin. Opticky tak činí pokoj ještě
delším. Západní slunce však dojem z hloubky násobí. Zlaté světlo je na
jedné straně odráženo masivem lakovaného jídelního ostrova, na druhé
straně samo obaluje domy ulice Na Zatlance do přepychu okamžiku.
Obojí
se děje zároveň, prostřednictvím velkorysých okenních otvorů.
Dvoukřídlé dveře do ložnic měřítkem odpovídají výšce místnosti,
jsou těžké a skýtají bezpečí. Jedny z nich bývají otevřené
permanentně a v pohybu jim brání věčně rozečtené knihy. Vedou do salonu,
který se, v opačném gardu k atmosféře hlavního pokoje, směrem ke světlu
zdá být koncentrovanějším. Nízký stolek a dvě stará proutěná křesla
natočená k úpatí kopce. Skleněná vrata na loggii pootevřená, závěs nedotažený.
Loggia jako rodinná lóže; letokruhy ořechové podlahy a ušlechtilý kov
madla opravdu dlouhého zábradlí. Pokoj téměr náleží stolu. Stůl
přitahuje prostor a posléze jej ohýbá. Je vystaven příchozím. Elipsa
funguje, pokoj se zdá malým. Menším. Úhel svíraný stěnami místnosti
zaručuje přehled a průhled. Laskavý dozor až do zavření dveří. Stůl
je exponován všem, jako smysl soužití. Ložnice jsou světlé. Postel,
kancelář, čítárna; dostatek místa pro jedno téma.
Křížení
ulic Ostrovského a Na Zatlance je místem množství charakterů. Romanticky
divoký, prudký svah Mrázovky náhle překypuje v rovinnou stopu jedné z
odumřelých organel průmyslového Smíchova. Současný názor na bydlení,
dravý a sebevědomý, se pře s jiným, starším, jinak sebevědomým.
Čtivé znaky - schodiště jako práh divočiny - slouží coby koření.
Parcela na Smíchově. Na velice klidném místě. Pět minut chůze od
Anděla. V zeleni. Konstelace jako víno. Závazek?
Obyčejný,
velký dům. Obyčejná, velká okna. Reprezetace není nutností. Omítka.
Beton, když je třeba něco sdělit. Barevnost omítky se láme jako obrys
původní stěny - ve výšce parapetů a zlomu patrování. Rozšíření ulice
Na Zatlance mění schodiště v point de vue. Místo před domem tlumočí
velikost a nabízí obytnost. Několik výloh. Strom. Nároží ve druhém
plánu. Přesto nezbylo. Přepych je právě tam.
Oba
cípy domu dávají nahlédnout do karet. Stín atiky svým zalomením mění
hru šikmé jemnosti v poznávací znamení. Půdorysné uspořádání odemyká
možnosti hloubky dispozice. Neopomínat koupelny a vstupní haly. Šatny. Co
znamená zázemí? Existuje zbytkový prostor?
V
obytné místnosti vždy může být průvan. Není bytu bez výhledu na obě
strany. Tak, jako uliční fasáda naznačuje princip, opačná fasáda
vypráví konstrukci. Vrstvení skla, betonu a omítky mluví o dispozičních
variacích. Rytmus konvexního a konkávního. Centrické a excentrické. Dva
pokoje, šest pokojů. Kde končí solidnost a začíná luxus?
Tématem
dvora je rozhraní. Lavina zeleně je zastavena klidem trávníku. Kopec je
obrostlý listnatými stromy. Trávník je tak, jak je. Hraniční pěšina
následuje vrstevnici. Až k soukromým zahradám v nejzažší části dvora.
Kolem domu je jakostní beton. Široké panely organicky obtahují figuru
budovy a směřují k poslednímu rozhraní. Vizualita přímočarého
schodiště, kterým se zpřístupňuje kopec, se stává znakem - jako
schodiště v ulici Na Zatlance. Znakem známého, domáckého. Stoupání
podél zídky. Čára výstupu asymetricky dělí svah na dva. Jeden implikuje
sáňkování, druhý zakázané dobrodružství. Velké otvory v přízemí
vyšší části domu propojují sklepní kóje s kopcem a světlem. Vyzvednout
kolo je rituál. Existuje zbytkový prostor?
zadání semestrální práce je zde
.
.
Summary of the semester task
Apartment House(s) at Zatlanka Street in Prague-Smíchov, on the plot of the size of an urban block, was this semester our studio theme. How to propose an urban unit of a scale, context and typology that used to be designed by more architects? The maximum emphasis of the task was put on the shift from the urban block to the details of an apartment house and of an apartment, accenting verification of the dwelling comfort. Students ought to prove the apartment´s inner space distribution, it exposition – a scenario of housing in high resolution. They dealt with housing standards, depth of apartment layouts, light comfort, insulation, views, and exterior of apartments – loggias, balconies, terraces. The location and attributes of the plot determined higher standard of housing. What do notions of LUXURY, COMFORT, STANDARD mean in urban scale, architecture and housing details?
The task was to verify potential of the plot; to justify the proposal in a wider context; to design of apartments of various standards. Mapping scheme of different standard of apartments in the entire block was required, including justification and presentation of proposed solution. Students were solving the street level plan of the plot. They focused on distribution of private, public, semi-private, semi-public spaces of the site. No public commercial services were required. If proposed for the housing complex, a student´s task was to justify options of other than housing programme.
The work was complemented by monolithic model in scale 1:100 with equal detailing of the surroundings and proposed objects.
.
Vojtův první projekt v našem atelieru zde >>
jjooj
OdpovědětVymazatMy jezdíme celkem často na chalupu do Beskyd a jeden náš kamarád si tam teď do ložnice která je ve podkroví instaloval lamely mikro a mě to teda docela dost zaujalo. To jsem totiž vážení nečekala že tak krásné věci se prostě dají někde takto udělat i do velmi stísněných prostorů, víme?
OdpovědětVymazat