Vojta Jeřábek: „Doplnění městské struktury v Michli“ - semestrální projekt z letního semestru 2013

Zavěšujeme další práci z letního semestru 2013. Tenkrát jsme záměrně vybrali zdánlivě neatraktivní místo v Praze a vyzkoušeli ukousnout si větší krajíc. Studenti pracovali přesně na rozhraní urbanismu a architektury. Takzvané „otáčení talíře“ je smyslem těchto úloh. Zadáváme je proto, aby si studenti uměli představit kompetence obou profesí a naučili se vzájemnému respektu v době, kdy ještě svojí vlastní „specializaci“ nemají vybranou.

Výsledkem práce je sice detailně vyřešený obytný soubor z pera jednoho architekta, ale stejně tak by jím mohl být i zastavovací plán. Tímto prizmatem jsme úlohy vedli a zpracovávali. Domníváme se, že bez znalostí zákonitostí urbánního i architektonického detailu a pochopení vzniku vnitřní struktury domů urbanista později nebude umět zpracovat kvalitní zastavovací plán (regulační plán, chcete-li). A naopak. Chceme, aby studenti, naši budoucí kolegové, v poloze architekta spolehlivě poznali špatně udělaný (například přeurčený nebo naopak vágní) zastavovací plán a uměli ho odborně rozporovat.  Práci jsme si zkomplikovali podmínkou, že parcela musí být zastavitelná na etapy, tak aby v každé fázi bylo území dokončené, prostupné a použitelné. Zvykáme si navrhovat v nepředvídatelných podmínkách trhu, který ne nakrátko zadefinovala krize.

Objem práce v semestru byl limitní, ale zvládli ho všichni studenti. Takhle to udělal Vojta Jeřábek:

Celý projekt si můžete prohlédnout zde 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

AUTORSKÝ TEXT

Děravé nuselské bloky se na hraně svahu k Botiči zastavily v pomlce. Šance se chápe nová, prostupná struktura a dovádí město až na břeh řeky. Je ve své různorodosti soudržná, ve své rozmanitosti michelská a konečně ve své podstatě obytná. Nabízí komplexní škálu služeb pro každodenní život i rozdílné typy bydlení, hierarchii prostorů od rekreační promenády a náměstíčka po soukromou zahrádku před oknem bytu.

Nedokončenost a rozbitost se táhnou jako ústřední tematická nit celou okolní zástavbou. Bloky postupnými demolicemi řídnou, mísí se s panelovou výstavbou; staré jádro Michle snoubí romantické okamžiky s ryze pragmatickými novodobými zásahy - jednotlivé světy jsou více čí méně násilně snoubeny do nových spojenectví. I parcela mezi ulicí K podjezdu a potokem Botičem hostí v současnosti tři do značné míry cizorodé uživatelské skupiny: obyvatele devítipodlažního paneláku v terénním závrtu, ekologicky zaměřenou školku a kovošrot v sousedství tmavého železničního podjezdu, který po celý den přitahuje různorodou pouliční směsku klientů.

Do této situace se spoustou proměnných je obtížné vstoupit se stoprocentním přesvědčením o správnosti perspektivy vlastního pohledu a přiměřenosti zásahu. Lokalita by se dnes zdaleka nedala označit za potenciální dobrou adresu, na druhou stranu poměrně klidné sousedství historických čtvrtí Nuslí i Michle a velmi dobrá dopravní dostupnost předurčují místo k bytové výstavbě s městským, živým parterem. Na dosah jsou zde již výše zmíněné mateřská i základní škola a to v návaznosti na rekreační trasu kolem Botiče, potenciál rodinného a ne nutně levného bydlení zde rozhodně je.

Jádrem návrhu jsou tudíž bytové domy. Vzhledem k tomu, že celému developu vznikajícímu za aktuální finanční nejistoty hrozí nucená stopka v průběhu procesu, jsou domy sloučeny do dvou odlišně a hlavně samostatně fungujících hnízd. Celý (případně) tříetapový proces je zakončen stavbou obchodního domu v severovýchodní, nejnižší části parcely, který navazuje na linii úzce specializované vybavenosti podél železniční trati. Během první etapy vzniká duplicitní novostavba školky, umožňující v navazující fázi zrušení původní pavilonové, prostorově neefektivní budovy.

První etapa v jihozápadní, nejvyšší části přiléhající ke kvazináměstí na Nuselské ulici, tvoří svým uspořádáním piazzetu v návaznosti na podloubí u autobusové zastávky v ulici K Podjezdu, které taktéž skrývá ve svém parteru menší supermarket. Mezi novostavbami a původním panelákem ohraničujícím parcelu na západě pak vzniká otevřený vnitroblok, přístupný aktivitám ve škále od fotbalu se slepou zdí supermarketu po pečování o nově vzniklé zapuštěné předzahrádky spodního patra paneláku, které jsou mu kompenzačně přiděleny. Hustou zástavbu umožňuje propojení celého komplexu bytovek a školky podnoží podzemních garáží. Hierarchizované vnitřní schéma domů, které klade důraz na kvalitu jak bytů, tak vnitřních komunikací, se propisuje až na tektonicky stupňovanou fasádu pojednanou probarveným štukem a kachličkovým obkladem. Školce zůstává její ekologické zaměření a disponuje rozlehlou zahradou, odcloněnou od rušné silnice pronajímatelným domem – zdí. Na straně k řece pak školní zahrada sousedí s parkem a frekventovanou cyklostezkou.

Druhá etapa nahrazuje školku druhým „hnízdem“ domů, které na severozápadní straně drží ulici a směrem k Botiči je dotvořeno samostatnými domy s vyšším standardem bydlení. Středem komplexu, mezi soukromými zahrádkami bytů v přízemí, se dá procházet polosoukromým dvorkem, který se na noc uzavírá. Posledním dílem skládačky v případné třetí etapě je pak již dříve zmíněný obchodní dům, který zároveň kontroluje dění v problematickém podjezdu.

.



.


.
další práce stejného zadání jsou zde

.









.


první Vojtova práce k prohlédnutí zde

druhá Vojtova práce k prohlédnutí zde

Vojtův diplomní projekt k prohlédnutí zde