 |
Elsnicovo náměstí - Libeň
|
 |
Elsnicovo náměstí - Libeň
AUTORSKÝ TEXT
Část Libně
kolem křížení Zenklovy ulice a Rokytky je místem, kde se útržkovitě podepsal
proud historie. Různá období přinesla různé hodnoty a očekávání, které se
střetly se setrvačností hodnot předešlých a s přírodním rázem. Změnit, potvrdit, doplnit - to jsou úkony,
které vedou k řešení navazujících prostor Náměstí doktora Holého, Elsnicova
náměstí a volné parcely uprostřed. Svou podstatu mění Elsnicovo náměstí,
Náměstí doktora Holého se potvrzuje a na volné parcele vzniká bytový dům, který
navazuje na strukturu tvořenou štíty Základní školy Bohumila Hrabala.Elsnicovo
náměstí dnes tvoří betonový záklop nad Rokytkou z roku 1905, který sloužil v
minulosti jako tržiště. Návrh obnovuje vztah zámku a řeky jejím odrytím,
podpořením charakteru podzámčí a navázáním na alej vedoucí podél Rokytky k
jejímu soutoku s Vltavou. Alej vzniká na místě silnice, vedoucí kolem náměstí,
která se ruší. Zásah počítá se zklidněním dopravy, vycházejícím z úpravy
křižovatky Na Palmovce.
Náměstí
doktora Holého má díky své poloze uprostřed blokové zástavby potenciál sloužit
jako lokální centrum. Obchod na východním okraji náměstí v současnosti
představuje cíl místních obyvatel. Nová úprava náměstí tento fakt rozvíjí;
náměstí se stává víceúčelovou plochou, která může sloužit k pořádání trhů,
kulturních akcí či k přímému pobytu. Náměstí je členěno strukturou malých
věžových staveb, které jednotlivým využitím poskytují zázemí. Jsou v nich
ukryty záchody, sklady, prostory pro nádoby s odpadem, jiné slouží k přímému
pobytu. Mezi věžemi je možné v různé sestavě napínat plachty a dočasně tak prostor
v různých místech zastřešit. Travnaté plochy ustupují k severozápadnímu okraji
náměstí, kde navazují na zeleň vedoucí podél Rokytky. Motivem navrhnutého bytového domu bylo učinit logický krok: navázat na stávající budovu školy pravidelným blokem. Dva nedokončené štíty určují strukturu domu, kterou tvoří dva trakty bytů. Vnitřní komunikace vytvářejí pavlačový systém s nástupem ze dvora. Trakty mají různou základní hloubku (západní 12m a východní 8m), která vychází z uspořádání podzemních garáží pod celým objektem. Šířka dvora, která činí 14m, umožňuje východnímu traktu orientaci na obě strany. Ve vyšších patrech jsou byty rozšířeny na úkor pavlače. Typologicky tak dům představuje míšence mezi pavlačovým a schodišťovým úspořádáním. Pavlače jsou propsané na fasádu a přispívají k výsledné figuře domu. Vynecháním některých modulů vznikají společné vnitřní pobytové prostory, které slouží k přivádění světla a vzduchu do dvora.
Dělení na
jednotlivé byty vychází z příčného nosného systému o rozponu 8,1 m. Systém je
naplněn škálou bytů od malých 2+kk (44m2) až k velkým 4+kk (100m2). Důsledný
systém rozvržených jader a práce s polovičním modulem, umožňuje velkou
variabilitu skladby, která počítá i s případnými změnami během stavby.
Fasáda s jednotným systémem oken tvoří přísnou obálku,
která je nezávislá na vnitřní skladbě bytů. Omítaná bosovaná fasáda, členěná
betonovým soklem a římsami, se vyrovnává s jemností budovy školy, na kterou
navazuje. |
POSUDEK VEDOUCÍHO
DIPLOMU
Aleš si jako
hlavní předmět zájmu vybral bytový dům a následně úpravy náměstí Dr.Holého a
Elsnicova náměstí.
Elsnicovo
náměstí vyřešil pragmaticky a lapidárně. Protáhl zámecký park až k hladině
Rokytky a ten protnul pokračováním oblíbené promenády od Vltavy, podél Rokytky.
Mám rád nekomplikovaná řešení a nerad atrakce. Zde však musím drobně
kritizovat. Vyústění promenády míří přímo do navrženého domu. Vzhledem
k tomu, jak důstojně je navržený, to nepovažuji za chybu, směřování
k dominantní fasádě je legitimní, ovšem stejně bych osu raději mírně
zlomil a navázal na stezku podél řeky na druhé straně ulice. Je to otázka do
diskuse.
Náměstí Dr.Holého Aleš proměnil v městský flexibilní
prostor. Po obvodu postavil dvě řady
sloupů, ve kterých se skrývá mobiliář pro trhy, slavnosti, potřebná média
(voda, elektřina) zázemí – wc, šatny, odpadky. Sloupy zároveň skrývají
konstrukci pro roztažení plátěné střechy. Během návrhu jsme s Alešem vedli
diskusi, zdali by nebylo pádnější udělat sloupy hmotné, tak jak to bylo
v nahozeném konceptu, tedy prostor monumentalizovat. Já byl pro, Aleš
argumentoval proti. Tedy diskuse, která mi nepřipadá fatální, i když jsem
puntičkář. Stromy bych však na tomto náměstí nenechával a tento fakt kritizuji. Zde mělo být
dořečeno. Navzdory diskutabilním momentům považuji náměstí za životný prostor,
který by s největší pravděpodobností žil pravidelným cyklem. Mimo jiné
proto, že je realisticky umístěný vedle největšího magnetu okolí, kterým je …
supermarket. Přirozené nepatetické centrum.
Centrem
Alešova zájmu je bytový dům na náměstí. Úkolem bylo navrhnout pohodlný dům.
(více se mi líbí, pod přísným Teigeho dohledem, provokativní anglické slovo
komfortní) Dům, který bude komfortní na pohled, bude důstojným solitérem
náměstí, bude nadčasový. Půdorysům domu, struktuře bytů, vnitřnímu dvoru a
fasádám, se Aleš rozhodl věnovat největší péči. Má mojí úctu. Bez legrace,
pokud se diplomant rozhodne u diplomu věnovat tomu, kde ví, že má případný,
deficit je obdivuhodné. Někde jinde si
mohl navrhnout galerii moderního umění. Místo toho seděl a počítal metry,
kubíky a pracoval se strukturou domu .
Je
diskutabilní, jestli je vodorovná díra na průčelí adekvátní či tektonická.
Můžeme diskutovat o tom, jestli by v přízemí byly byty, či domácí
kanceláře. Možná bych něco navrhl jinak, nepřemýšlel jsem o tom. Vyznění tohoto
typu staveb je zcela závislé na kvalitě realizace. Čtu-li dům prizmatem realizací HildundK je
stavba solidní, soudobá, pevná. Autorem domu mezi dvěma náměstími je Aleš
Hamhalter. Gratuluji mu a navrhuji B.
Na závěr
ještě drobná poznámka. Pokud se dozvím, že někdo v našem atelieru pomáhá
mladším kolegům s technickými problémy a stává se de facto třetím pilířem
atelieru, neovlivní to jeho známku, ale musím mu veřejně poděkovat.
Ing.arch.Michal Kuzemenský v Praze dne 4.6.2012
je potřeba hodně vytáhnout zvuk je to z technických důvodů moc potichu nahrané ...
Žádné komentáře:
Okomentovat