sobota 21. července 2012

odevzdávka Ondřej Punda - 8.semestr - letní 2012


Návrh Elsnicova náměstí od Ondřeje patří k těm, kteří se vztahují k paláci Svět a k zástavbě na jižní straně náměstí Dr.Holého. Tedy návrh patří k těm, které v meandru Rokytky navrhují několik domů a ty svým řešením reagují na zvláštnost parcely. Ondřej prolomil uliční frontu, kterou by mohl tvořit jeho dům, použil analogii uličního nádvoří se stromem do hlavní ulice, stejně tak jako sousední škola. Škvíra mezi domy spojuje svět „před a „za“. Tedy Ondřejův způsob, jak se vyrovnat se složitým problémem: navrhuje solitéry, ale potřebuje tematizovat i dvory, tedy intimní, řekněme tradičně zadní část domů. Vzpomeňme diplomku Patrika Uchaľa, která otvírala podobné téma komplexně. Mimo hlavní škvíru tvořenou tvarem domů jsou domy „děravé“, řekněme průhledné, ve schodišťových jádrech, které patří exterieru, tedy nejsou zasklená. Projektu by se dalo vytknout více než malé množství půdorysných problémů a nedodělků kořenících ze samotného schématu domu. Odhaduji, že bylo potřeba domu věnovat víc práce, ale i tak jsme ve finále byli překvapeni, že celek v místě sedí. Samotné Ondřejovo Elsnicovo náměstí je prosto atrakcí, ale je „pevným obyčejným nábřežím“, kterému lze důvěřovat. Náměstí Dr.Holého převzalo chybějící funkci vnitřního dvora a slouží okolním domům: pospolitost, hřiště ...
U některých studentů mám pocit, že něco kazím. Ondřejova pohyblivá hranice mezi tvrdostí a citlivostí mě mátla. Celý semestr jsem měl pocit, že můžu něco důležitého odkrýt a nechat rozkvést, když přijdu na to jak. Myslím si to doteď a přemýšlím o tom. Ta hrana je vidět na videu. „Učit“ je někdy těžké.
Elsnicovo náměstí - Libeň

náměstí Dr.Holého- Libeň









Elsnicovo náměstí - Libeň

Elsnicovo náměstí - Libeň












AUTORSKÝ TEXT




Elsnicovo náměstí je na první pohled jen dopravní křižovatka. Pro řidiče nepředstavuje víc, než pár minut čekání na zelenou. Když si ale odmyslíme kolony aut, můžeme se zblízka podívat na místo plné dramatických situací. Nesplněné ambice velkoměstského bulváru prezentované Palácem Svět. Tvrdý střet města a přírody, který zdá se, vyhrálo město. Zaklaplo koryto řeky betonovou deskou. Je to živelné místo, kde se nepozorovaně stala dominantním vlivem doprava.
Chodníky, cyklostezka, automobilová doprava a potok jsou proudy, které se na tomto místě kříží. Jejich křížení je však nyní vyřešeno konfliktně. Potok je ve velké míře zakryt, cyklostezka je přeťata silnicí, řešení dopravy je řízeno výhradně semafory. Návrh se snaží tato křížení přenést do stejné úrovně tak, aby fungovala ve vzájemném respektu. Tramvaje a pěší fungují na stejném prostoru bez jakýchkoliv opatření. Rokytka je otevřená a lze k ní sejít. Automobilová doprava je zredukována. Rovnoběžně s ní vede cyklostezka, která se pak odklání a vede dál podle potoka.
Jednou z libeňských kvalit je pestrost nálad v menších urbanistických celcích, ze kterých je Libeň složena. Je to například zahrádkářská kolonie, pevná struktura blokové zástavby činžovních domů, nebo nepravidelná, rozbitá zástavba na západním břehu Rokytky. Tuto pestrost návrh podporuje. Vzniká mapa rozdělující území do jednotlivých „tematických celků“, řešené území je pak rozděleno mezi sousedící celky. Důraz je dán na přechody mezi nimi, vstupy, odkazy na charakter navazujících prostorů. Příklad vstupu do sousedního území může být škvíra mezi dvěma bloky řešeného objektu. Místům podél řeky je přiřazena zeleň, břehy jsou osázené kromě břehu u paláce Svět. Ten je pojat jako nábřežní zeď a nechává si městský charakter. Před palácem Svět je rozptylový prostor a na místě bývalé silnice je nyní kavárna, kde si můžeme dát kávu. Na dříve frekventované křižovatce jezdí auta jen z náměstí dr.Holého na most a také tramvaje. Zkrz celý prostor vede pěší zóna.
Náměstí dr.Václava Holého má těsně před domy navrženou plochu s vybavením pro venkovní pobyt. Jsou to jednoduché ocelové branky, grill, lavice, těžké masivní stoly z betonu. Vybavení je umístěno pod stromy. Náměstí by totiž mělo poskytnout dost prosoru i pro trhy.
Hmota navrženého obytného domu drží uliční čáru. Ve dvou třetinách je však prolomena. Vytváří tak malé náměstí a mezi domy vzniká úzký průchod, kudy lze projít k břehu potoka Rokytky. Výhodou tohoto rozlomení je vytvoření dvou objektů s čely, které jsou vhodně orientovány ke světovým stranám i k výhledům. Bytový dům je založen na prožívání kontrastu mezi ulicí a vnitřním dvorem. Většina bytů je průhledných napříč domem. Když stoupáte po schodech, střídá se pohled na ulici a na dvůr. Na jižní straně stojí dům přímo na břeh potoka. Dotváří zde třetí nároží.
Černá fasáda domu z keramických obkladových pásků je zjemněna bílými rámy oken s malou pohledovou šířkou rámů. Okenní otvory a otevřené schodiště, které se zařezávají do černé hmoty domu jsou obloženy světle žlutým až bílým dřevem.


3 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  3. Předchozí dva komentáře jsou relativně vulgární. To mi až tak nevadí. Na našem blogu je možné být libovolně sprostý, je ovšem nezbytné svůj výlev podepsat. Bez podpisu budou oba komentáře do 24 hodin smazány.

    OdpovědětVymazat