(... a jak jsme neslíbili, brzy začneme věšet ještě starší projekty - doplnění struktury Michle obytnými domy, o těch zatím nevíte skoro nic .... to bylo už před rokem a půl??)
Takže Feistner:
_
zde si můžete prohlédnout kompletní práci:
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
AUTORSKÝ TEXT - Tomáš Feistner
Výchozí situace
K dispozici je téměř 51 000 m2 volné půdy, která v blízké
budoucnosti bude několikrát hodnotnější, než je teď. Cenou za to je ovšem
nutnost se vypořádat se složitým podzemním systémem stanice metra a příměstské
dráhy, která je zrovna v tomto místě těsně pod povrchem.
Na první pohled významná skutečnost je ulice Evropská. Na
jednu stranu do místa přivádí život, na stranu druhou díky jejímu rušnému
životu místo postrádá určité množství klidu.
Evropská ulice nastavuje měřítko. To je možné si zkontrolovat
všude během její trasy a zjistit, že se určitě neshoduje s příměstsky až
vesnicky působící starou zástavbou Nového Veleslavína.
Naopak jednoznačně pozitivním faktorem je Litovický potok.
Zúrodňuje půdu v biologickém i urbanistickém smyslu. Momentálně je zapomenut a
čeká na revitalizaci.
Další zajímavou vrstvou informací je geomorfologie terénu.
Nepřehlédnutelně se nacházíme pod svahem Petřin, který zde odtéká dále dolů do
Šárky. Terén má křivost i v druhém směru, a to tak, že v místě, kde se kříží
Evropská s Veleslavínskou, je nejvýše a směrem do centra i z Prahy ven klesá.
Vymezený pozemek je tedy v sedle mělkého výběžku petřinského kopce.
Cíl
Můj cíl je reálným způsobem zhodnotit pozemek. Přiměřeným
množstvím domů. Vytvářet pomálu veřejného prostoru, protože kolem je ho již
dostatek a kvantita nahrazuje kvalitu.
Stavím převážně obytnou čtvrť, která se snaží přirozeným
způsobem na klíčových místech vytvořit příležitosti pro podnikání a práci.
Návrh
K návrhu přistupuji racionálně. V prvním plánu navrhuji
uliční síť jako nejdéle trvající strukturu organismu města. Nové kosti, které
do kostry města doplňuji, musí zacelit rány, které způsobily předešlé zásahy, a
také musí být dostatečně flexibilní, aby nebyla přítěží v budoucích
uvažováních. Uchopuji vzorec načatý ve středověku rostlým způsobem, v
devatenáctém století přepsaný systémem ulic a rozparcelovaných bloků a
rozkousaný v druhé polovině dvacátého století modernistickým pojetím, které
invertuje hodnoty i časoprostor. Chci pracovat v možná konzervativním, ale zdá
se že trvajícím systémem ulic a bloků.
Nabízený pruh půdy je na mapě podlouhlý zprava doleva. Z
jižní strany se do něj rozlévají zahrady rodinných domků a ze severu je oříznut
Evropskou. Je akorát tak široký, že je možné z něj udělat jeden velký blok nebo
ho podélně rozdělit ulicí na dva tenké. Rozhoduji se pro druhou variantu.
Vytvářím ulici paralelní s Evropskou. Tak vytvořím zmrzačené Kladenské alespoň
jeden důstojný konec v podobě obytné ulice. (Kladenská je ulice bez konců. Na Bořislavce
je uťatá autobusovou točnou a na druhém konci se přes Veleslavínskou vlévá do
Evropské. Leninova třída ji úplně paralyzovala a odřízla od jejího původního
významu). Zároveň nově vzniklé ulici přidělím vzorec Nového Veleslavína –
cesty, která kopíruje vrstevnice a svým tvarem tvoří podlouhlé zahnuté bloky.
Jako ostatní tato ulice končí na hranici lesa. Poté se napojí na ulici Pod
Petřinami, která vede z veleslavínské návsi k Libockému rybníku a čím je k němu
blíže, tím více je z ní jen lesní cesta. Takto v podstatě prodloužím Kladenskou
a nechám ji postupně zmizet v lese.
Již takovýmto prvním rozvržením dostává plán jasnější
obrysy. Na levé straně pokračuji s veleslavínským průmyslovorevolučním
urbanismem, napravo se musím vypořádat místem, kde se historicky protínají
Vokovice s Veleslavínem. Schází se tam relativně hodně cest na malé ploše a
ještě k tomu se kříží s Evropskou. Rozhodl jsem se pro variantu, ve které ulice
sekají území na malé kousky které jsou na hranici mezi domem a blokem. Zachovávám
stopu Veleslavínské ulice a pouze jemně ji modifikuji. Spolu s významnou
morfologií hraje v návrhu významnou roli v rovině paměti místa. Prolínám
všechny nalezené vzorce v jeden, který v sobě obsahuje trochu od všeho.
Naopak západní část pozemku je významně ovlivněná
morfologií. Prudký svah z Petřin končí v prohlubni, kudy teče Litovický potok.
Původní nivu zde přetnula východojižně Evropská a z levé strany poněkud
neohrabaně usazený obrovský hotel Krystal. Plynulost svahu přerušuje schod
širokého vodorovného kolejiště. Právě tohoto kolejiště využívám a usazuji na
něj zmíněnou novou ulici. Rozdíl v úrovních terénu se potom projeví v hloubce
domů a v jejich zahradách. V prohlubni bývalé nivy využívám potenciáu potoka,
kterému vytvořím nový malý rybník (nebo spíše nádrž) a celý prostor definuji
budovami.
Koncept bydlení
Místo, které zpracovávám, nemá žádné významné kvality
vybízející k bydlení. Pozitivem zde bude dostupnost při zachování relativní
blízkosti přírodního prostředí (Šárka, Libocký rybník, Džbán, ..).
Budu nabízet mix bytů pro nižší a střední třídu obyvatel, s
malým poměrem bytů pro vyšší střední třídu. Z relativně jednoduchého schematu
tří různých typologií se vlivem uspořádání a různých podmínek vytvoří široká
škála možností k bydlení tak, aby tam bylo od všeho alespoň trochu.
Snažím se nedělat příliš velké domy, ve kterých žije mnoho
lidí. Čím méně bytů v budově, tím lépe. Naopak nenavrhuji individuální bydlení
z toho důvodu, že mým záměrem je vytvořit hierarchii komunit v měřítkách domu,
ulice, .. V rámci domu potom u bytů, kde je to možné, předpokládám přímý
přístup na terén do sdílené zahrady. Někde je navíc příležitost hranici mezi
soukromým a sdíleným rozšířit např. lodžií nebo malou oddělenou předzahrádkou.
Metro, vlak & autobus
V místě, kde linka příměstské železnice prochází mým územím,
je zakopaná mírně pod povrchem. Toho využívám a buduji přímo na ní ulici, domy
stavím po stranách železničního tunelu. Zpětně podle umístěné ulice pak mírně
upravuji trasu železnice.
V řešeném území je jeden ze dvou možných přestupů z
příměstské železnice na metro. Současné uspořádání a propojení vestibulu metra
a příměstské linky je trochu komplikované a proto ho zjednodušuji, i když
základ zachovávám. Neguji potřebu podchodu pod Evropskou s několika výstupy a
nahrazuji ho dvěma přímými výstupy rovnou z vestibulu. Lépe vybudovat dvě
velkorysá schodiště než pět minimálních. Tři ze čtyř výstupů z podzemí jsou
umístěné v parteru domů, čtvrtý je situován na terénu v podobě exteriérového
schodiště.
_________________________________________________________________________________
OPONENTNÍ POSUDEK
na diplomovou práci pana Bc. Tomáše Feistnera
ČVUT Praha, Fakulta Architektury
Atelier: Doc. Ing. arch. Michal Kuzemenský
autor posudku: Jiří Klokočka, ing.arch.akad.arch., docent,
katedra urbanismu LUCA Faculteit Architectuur, KU Leuven (B)
DIPLOMOVÝ PROJEKT: DOPLNĚNÍ MĚSTSKÉ STRUKTURY – REAKCE NA
NOVOU STANICI METRA VELESLAVÍN
Předem úvah o projektu pana Bc. Tomáše Feistnera bych
váženého čtenáře rád upozornil na několik aspektů, které hrají roli v mém
přístupu k předložené diplomové práci.
Jednak je moje reflexe patrně ovlivněna tím, že nejsem
zcela seznámen s aktuální situací rozvojové vize pro tuto část Prahy. Za druhé
bych rád požádal o jistou míru tolerance k mým vyjadřovacím schopnostem. Dobře
pociťuju značné mezery v mé češtině a zejména v urbanistické terminologii.
Doufám ale, že jde především o obsah posudku. Na druhou stranu mi moje současná
pozice – český původ, ale profesně a pedagogického 35 let působení v Belgii –
umožňuje srovnávat úroveň prací studentů v obou našich zemích. V dnešním
pedagogickém kontextu internacionalizace a harmonizace evropských a světových
škol architektury je toto hledisko čím dál důležitější. No a konečně, velmi si
vážím toho, že mě pan Feistner oslovil s prosbou o oponenturu svého projektu.
Vycházím z předpokladu, že při tvorbě diplomové práce
student/studentka již zná požadavky elaborátu na akademické úrovni, to znamená,
že diplomový projekt by měl obsahovat definici projektu, konkrétní předmět
výzkumu, metodiku a konečně i reflexi na vlastní návrh. V úvodu by tedy měla
být popsána problematika projektu a jeho ambice, zvolená metodika a proces
návrhu a na závěr pak vlastní hodnocení dosaženého výsledku. Úmyslem těchto
kroků je umožnit hodnotitelům srovnání mezi předem zvoleným cílem, postupem
projektu a jeho skutečným závěrečným výsledkem.
Diplomový projekt:
Předložený diplomový projekt se zabývá aktuální problematikou
transformací okolí nových stanic metra, případně dopravních uzlů vyšší
kategorie, a nové programace těchto strategicky významných pozic v městských
strukturách. V případě Veleslavína/Vokovic jde navíc o řešení okolí bývalého
nádraží Veleslavín a o návrh nových prostorových a funkčních vazeb mezi dvěma
částmi, historicky oddělenými rušnou ulicí Evropskou.
Podle mého názoru je předložený diplomní projekt zvládnut na
velmi dobré úrovni. Výsledná práce je zajímavou kombinací racionálních přístupů
na straně jedné, a interpretace historických stop a identit jednotlivých částí,
na straně druhé. Ze syntézy obou vyplývá pak zajímavý koncept navrhované
urbanistické intervence.
Urbanistické řešení:
Ambice projektu vychází z logického předpokladu zvýšení
atraktivity a tudíž i dynamiky lokalit tvořených novými dopravními uzly.
Projekt formuluje zásady využití tohoto potenciálu a představuje variantu
jejich prostorového řešení. Autor předkládá velmi zajímavě zpracovanou analýzu,
která nemá jen informativní charakter, ale její závěry jsou jasně čitelné i v
samotném návrhu. Navrhované řešení je syntézou nejdůležitějších rovin daného
kontextu a jeho rozvojových možností. Velmi citlivě reaguje na prostorové i
funkční struktury, jak ty dnes již existující, tak plánované a hlavně, vytváří
prostor pro jejich vzájemné interakce.
Počáteční myšlenky a teze – progrese pozemkových cen, a
proto zhodnocení pozemků - jsou v návrhu zpracovány v prostorové kompozici
celku. Ta vychází samozřejmě také z urbanistických determinant, jako je terénní
konfigurace, Litovický potok, současná zástavba okolí, Evropská ulice, ale i
významné infrastruktury pod úrovní terénu – metro a příměstská dráha.
Autor navrhuje homogenní prostorový celek, vsazený mezi
Evropskou ulici a severní okraj vilové čtvrti starého Veleslavína. Páteř této
intervence je vlastně dvojí: jednak sama ulice Evropská a jednak navržená
hlavní vnitřní komunikace, která opisuje stopu železniční dráhy, kterou
zastřešuje. Podél Evropské ulice předpokládá návrh kontinuální homogenní zástavbu,
která je oporou velmi heterogennímu charakteru protější strany. Hlavní vnitřní
ulice je pak definována obytnou zástavbou – typologie bodových schodišťových
domů (severní strana ulice) a viladomů na jižní straně. Mimochodem kompozice,
která zaručuje, že nižší zástavba na jižní straně ulice nikdy neohrozí oslunění
vyšších domů na straně severní.
Velká pozornost je v diplomovém projektu věnována veřejným
prostorům. Jejich konkrétní návrh je pečlivě vypracován podle jejich polohy v
hierarchii vnitřních komunikací urbanistického celku, podle jejich atmosféry i
podle návaznosti a integraci s okolím.
Co se týká architektonických řešení jednotlivých budov, tak
se zdržím komentáře. Mám pocit, že jednotlivé obytné domy jsou pečlivě a
zajímavě komponovány a nevidím zde jediný důvod ke kritice. Jako velmi
pozitivní hodnotím i soubor jednotlivých řezů celkovým projektem,který dává
jasnou představu o prostorové organizaci všech úrovních terénu i nadzemních a
podzemních konstrukcí a infrastruktur. Diplomový projekt je jasně a
srozumitelně strukturován a obsahuje všechny prvky k jeho pochopení. Na závěr
je správně uvedena jak souhrnná statistika, tak i seznam informačních zdrojů.
Jako podnět k další diskusi si dovoluji uvézt několik
kritických poznámek a otázek (nejsou seřazeny podle důležitosti):
- Autor vytváří velmi silný a homogenní prostorový celek.
Není ale jeho síla současně i jeho slabostí? Jinými slovy, vznikne stejně
kvalitní městský prostor, pokud bude aplikována například úplně jiná a různá
architektura, nebo pokud bude v delším časovém horizontu pozměněna vize na
některé části? Je opravdu tak flexibilní?
- Projekt představuje poměrně „introvertní“ celek, který
sice Evropskou ulici akceptuje, ale nepřináší žádnou novou funkční hodnotu. Mám
tím na mysli nové programy a funkce, lokálního i nadlokálního významu, které by
byly logické pro projekt, který je postaven na tak významném dopravním uzlu.
- Není škoda, že to, co se odehrává v podzemí, není nijak
vyjádřeno v nadzemním prostoru, alespoň v typologii kolem náměstí? Jinými
slovy, kdyby projekt neobsahoval podzemní dopravní uzel tohoto významu, vypadal
by vzhledem k Evropské ulici jinak? Projekt se koneckonců jmenuje „reakce na
novou stanici metra“.
- Autor podle mého názoru správně konstatuje, že ceny
pozemků na této lokalitě neobyčejně stoupnou. To je logický následek zvýšení
jejich atraktivity kumulací nových funkcí. Není s tím ale v rozporu fakt, že
celý projekt je koncipován jako bydlení pro „nižší a střední vrstvu obyvatel“?
- Nemám představu o úrovni vybavení širšího okolí všemi
možnými funkcemi, které jsou komplementární bydlení, ale překvapuje mě, že je
projekt řešen tak přísně monofunkčně – bydlení (+kancelářské prostory).
Realizace projektu reprezentuje nárůst zhruba 2500 lidí. Bez jakýchkoli dalších
rozborů (a bez ohledu na případné potřeby okolí) mi připadá pro takovou
kapacitu nutné myslet i na funkce jako jsou školy, školky, obchodní aparát,
kulturní infrastrukturu, zdravotní zařízení, kavárny a restaurace, i případně
jiné specifické funkce vázané přímo na Veleslavín nebo na toto strategicky
významné místo.
- Parkování vlastních obyvatel projektu je vyřešeno v
podzemí. Je ale také pamatováno na parkování „nerezidentů“? Neexistuje na tomto
místě navíc potřeba žádné další kapacity pro záchytné parkování a přestup na
hromadnou dopravu?
- Jak již řečeno, je velmi správné, že se autor zabývá také
veřejným prostorem jako nosnou strukturou města i nositelem veřejného života.
Přesto, nebo právě proto, se nemohu zbavit pocitu, že veřejná prostranství jsou
navrhována na prvním místě z pohledu dopravně technického a teprve potom jako
prostor pobytový.
- Konečně řešení okolí křižovatky s Evropskou ulicí není
podle mě úplně šťastné. Myslím, že by bývalo bylo zajímavější pojmout celou
křižovatku jako součást náměstí a vyřešit tento prostor jako celek, možná i s
protější stranou Evropské ulice. Stejně tak mám své pochyby o úrovňovém řešení
tohoto prostoru, už i vzhledem k tomu, že je potřeba promyslet prostorové
skloubení několika podzemních úrovní a podzemní úroveň je pod křižovatkou již
přítomná (vstupy do metra).
Celkové hodnocení:
Na závěr bych rád poznamenal, že přes některé kritické
poznámky k projektu hodnotím tuto diplomovou práci jako velmi zajímavou. Pojetí
citlivého navázání na existující zástavbu je mi sympatičtější, než nějaký
agresivní implantát. Aktualizace programů dopravních uzlů i jejich integrace do
městských struktur jsou bezesporu témata pro budoucnost velmi důležitá a
strategicky významná. V projektu je obsahově i formálně zřetelná citlivost autora
nejen k těmto tématům obecně, ale i k jejich konkretizaci v této části Prahy.
Výsledek odpovídá předem formulovaným záměrům a zadání.
Autor svým projektem prokazuje, že si osvojil kompetence požadované pro úspěšné
ukončení magisterského studia architektury.
Hodnocení předloženého diplomového projektu lze podle mého
názoru shrnout jako velmi dobré. Podle našeho systému bych navrhoval 16/20,
podle českého navrhuji: velmi dobře.
Gent, 8. června 2014
Jiří Klokočka, ing.arch.akad.arch., docent, katedra urbanismu
LUCA Faculteit Architectuur, KU Leuven (B)
_________________________________________________________________________________
DIPLOMNÍ PROJEKT - HODNOCENÍ VEDOUCÍHO PRÁCE
autor projektu: Tomáš Feistner
vedoucí práce: Michal Kuzemenský
Neumím hodnotit práci diplomanta, aniž bych hodnotil jeho samotného, pokud u nás absolvoval alespoň jeden semestr standardního zadání. Tomáš u nás absolvoval dva, ne kontinuálně za sebou, tedy měl jsem možnost sledovat jeho vývoj. To že je nadaný, odvážný a pozorný pozorovatel města a jeho dění bylo patrné o začátku. Zároveň byla vidět jeho zásadní slabina. S každou prezentací přicházelo překvapení úplně nového řešení. Každé řešení bylo dobré, někdy bláznivé, možná skvělé, ale Tomášovi ne dost dobré a okamžitě těkavě chytal nové lano a hledal dál. Problémem byla struktura a systematičnost práce. Vést tenkrát ateliérový projekt bylo jako krotit tygra.
Tématem, které si Tomáš vybral pro diplomní práci je vyřešení nejasné a narušené struktury
Veleslavína. Tedy práce, která systematičnost a hiearchii nezbytně vyžaduje. Byl jsem zvědavý. Projekt Tomáš zpracoval prakticky nekonzultovaně, samostatně, začal u A a skončil u Zet. Jestli něco považuji za skvělé, tak to, že školu opouští nejen nadaný, ale i dospělý člověk, který se umí soustředit a zklidnit, je-li to potřeba.
Tomáš si předem vytkl cíl. Navrhnout území tak, aby po zásahu působilo intaktně. „Zaplnit díru“ je příliš vulgární přirovnání vzhledem k subtilitě a složitosti území, ale samozřejmost s jakou je území navržené takové lapidární přirovnání evokuje. Úlohu chápal Tomáš jako urbanismus, ne jako dyzajn domů. Tedy oceňuji křehkou hranici, po které se dokázal pohybovat tak, aby navrhl území i stavby a ukázal nejen jejich objem či urbanistickou stopu, ale i jejich charakter způsobem, kdy je zřejmé, že nejde o doslovný návrh. Pro určení podobně velkého území to považuji za nesmírně důležité. Obsah diplomu by se dal nejlépe přirovnat k tzv. Územní studii.
Urbanismus to jako disciplína po takzvané sametové revoluci neměl lehké. Příliš připomínal
nepopulární slova jako plánovat (natožpak dlouhodobě a strategicky) nebo regulovat (dokonce pečlivě a přísně). Volná ruka trhu byl populárnější pojem. Na základě Územní studie by se později zpracovával Regulační plán nebo zastavovací plán, či projekty částí pod supervizí autora koncepce. Cesty jsou různé. V Čechách se to učíme, především politicky.
Práce připomíná takřka katalog, počínaje veřejnými prostory, konče vlastnostmi domů. Nabízí kompletní informaci pro ekonoma, sociologa, městskou správu ... definice charakteru místa je všudypřítomná.
Pokud diplomní projekt připomíná klidnou a suchou práci? Tím líp. Pokud ji budou dělat odvážní lidé jako Tomáš Feistner, je to budoucnost solidního města.
Navrhuji středostavovské A.
Michal Kuzemenský 10.června.2014
Žádné komentáře:
Okomentovat