Nedělní příloha bydlení - topografie zisku

Nedělní příloha je to, co čtete v sobotních novinách po návratu z farmářských trhů. Asi nevadí, že tentokrát to bude v pondělí. Redakce Nedělního  bydlení si pro vás připravila knihu „Moderní ruiny“ s podtitulem „topografie zisku“ od Julie Schulz-Dornburg (v originále „RUINAS MODERNAS Una topografía de lucro“), odborné texty Rafael Argullol, Pedro Azara, Oriol Nel-lo, Jordi Punti a předmluva Francesc Muñoz. Autorka se knize soustředěně věnovala dva roky a je to vidět. Oč se jedná? Julia postupně objela, nafotila a opatřila daty pětadvacet zkrachovalých španělských developů.

Mluvíme-li o knize, je potřeba zmínit grafiku, text i obsah. Anatomicky čisté. Autorka si vybrala nejsložitější cestu sestavení publikace. Každou z lokalit se rozhodla opatřit stejným množstvím tvrdých dat, identickou grafikou, one-family fotografiemi. Každý develop je uveden názvem, kratičkým textem, půdorysným schematem – tedy situací a na protistraně toutéž situací přenesenou do satelitní mapy, na které je již s časovým odstupem vidět, jak velkou jizvu nepodařený projekt na plášti zeměkoule zanechal. Následují dvě tři fotografie z reálu a každý ze snů končí podrobnějším textem a především tabulkou se všemi daty. Developer, záměr, velikost, peníze, časový plán, jméno architekta ...atd.  Autorka se vyhnula lákavé populistické verzi otisknout v knize i vizualitu PR materiálů, kterými byl nadějný develop v době vzniku určitě provázen. Pouze v textu jsou suše uvedeny slogany, pod kterými byl projekt uživatelům – kupcům nabízen. Otisk nadějí. Stejně nedominantně působí i civilní a precizně udělané fotografie, ve kterých by bylo bývalo jednoduché sklouznout ke katastrofickému tónu – (katastrofické fotografie opuštěnosti jsou již patnáct let módní artikl). Naopak, civilní záznam reality nabízí jinou emoci. Není to výsměch. Kniha vzbuzuje spíš zástupný stud, lítost a svíravý pocit, který nutí k systémovému zamyšlení. Myslím, že vyjma evidentního osobního zaujetí byl právě tohle důvod sestavení knihy. Katalog průserů. K čemu nám je? Třeba by si ho někdo mohl prohlédnout, než něco nevratně zkurví.  Ničení se dá i zabránit. Není prázdno jako prázdno. Nenaplněné sny působí prázdněji než sebehnědší brownfield. Pokud by česká hnědopole patřila městům, poradil bych jim nazývat je greenfield a pustit je na pár let z hlavy. V lepším případě by se těch pár let dalo využít k strategickému přemýšlení. O snech nemluvím náhodou. Většina mapovaných developů nebyla určena utilitárně bydlení, ale jakési luxusní nadstavbě, jak lze vyčíst z jejich názvů. Vynechme i názvy. Jednou z nejsignifikantnějších a nejzajímavějších informací v knize je srovnání počtu obyvatel původní lokality a počtu obyvatel spekulativní výstavby. To už je odborná informace, která o něčem vypovídá. Kupříkladu Golden Sun Beach & Golf resort napojený na obec de Pulpi s počtem původních obyvatel 8 726 má počet nových obyvatel 12 000. Neuvádím vyjímku.

Kniha mapuje specifický jev ve specifickou chvíli. Nafouknutí realitní bubliny, její prasknutí a následný domino-efekt. Nic tak masivního naši zemi nepostihlo. Jsme menší a chudší. Oč jsme chudší o to jsme naivnější. Jan Gehl prý napsal do své knihy něco jako „čteš-li tuto knihu, věnuj ji svému starostovi“. S Gehlem naložte jak umíte a starostovi doporučte „topografii zisku“. Vydalo ji nakladatelství ambit v červenci 2012 a já listuji již čtvrtým vydáním z července 2013.