Začněme
přemýšlet o motivacích. Sídliště se, ačkoliv je oblíbení politici nazývají
králíkárnami, těší oblibě svých obyvatel. Žije se na nich totiž dobře. Průzkumy
to potvrzují. Byty mají rozumný standard za rozumnou cenu, kolem domů je extrémní
množství volné plochy – takzvané zeleně – tedy materie, po které obyvatelé
centrálního města marně touží. Samotné panelové domy, pokud si zvykneme na
jejich estetiku, a v nedávné minulosti jsme odstranili jejich fyzické
poruchy, jsou obydlím jako každé jiné. Nejen to. Obydlí ideálně umístěné a
ničím nerušené. Ničím nerušené ... eh. Monofunkčnost je sen i noční můra.
Utopie zvítězila na celé frontě tam, kde nabízela jednu strunu. Stačí si projít
historické obrázky utopistů nebo poslední vydání Strážní věže. Trávníky, voda,
stromy, modrá obloha, borůvky, srnky a delfíni. Bohužel nedaleko stojí to
prochcané centrum. Tam utopie selhala. Z architektonické úlohy se stává
filosofická: utopie selhala proč?
Úkolem
diplomní práce je centrum resuscitovat. Jakým způsobem nebylo záměrně řečeno.
Markéta i Jakub zjistili, co se dalo, včetně vlásečnic pohybů obyvatel Utopie. Záhadu
prochcaného centra to nijak neosvětlilo. Utopie – tedy sídliště selhává všude
tam, kde se pokouší mluvit tradičním jazykem. Jakmile se snaží osedlat si
materii náměstí, bulváru začíná vypadat nedůvěryhodně. Pracně udržovaná
nevadská poušť s kostelem či radnicí uprostřed.
Pod pojmem
humanizace sídlišť známe právě výše zmíněný syndrom. Pokoušet se ze sídliště
vyrobit město. Nemoc devadesátých let. Roubování hrušky na jabloň. Všude tam,
kde jsou sídliště marně opravována na město, tuning selhává. Není jednodušší zkusit
porozumět původnímu záměru (který selhal) a pokusit se ho domyslet? Ráj možná počítal s odlišnými motivacemi.
Je potřeba začít zjišťovat jakými. Proč
by měl obyvatel Utopie navštěvovat lokální centrum, když echtovní centum – tedy
spodní část Václavského náměstí je vzdáleno pohodlných 20minut metrem? Proč by
měl Utopan nakupovat v lokálním centru, když multicentrum na Zličíně je
opačným směrem 15minut? Oběma směry se tedy nabízí něco opravdovějšího. Máme si
začít myslet, že veřejná rovina života je v Utopii neopravdová?
Markéta s Jakubem se dostávají ke klíčové otázce:
jaká je motivace užívání lokálního centra Utopie? Už je pravděpodobně
jednodušší odpovědět: pouze o estetice to nebude. Podstatné je položit si další
otázky. Čeho je v Utopii přebytek? Čeho je v Utopii nedostatek?
Rýsuje se nám jistá forma prvobytně pospolné výměny. Čeho za co? Kdo s kým?
Nezačíná to být dobrodružné?xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Začínáme ...
vlastně je to zvláštní, že zatímco na Lužinách ta osa škola-metro-park ještě nějakým způsobem fyzicky existuje (i když mi vždycky přišlo že není moc vnímaná a užívaná), tak na Luka je prostě přestřihlá...
OdpovědětVymazat