Bára Doležalová: Denní centrum a noclehárna pro lidi bez domova - semestrální projekt, 2.ročník letní semestr 2014

Zavěšujeme třetí a poslední noclehárnu plus denní centrum pro bezdomovce. Báře chybí zkušenosti a řemeslná zručnost, finální pečlivost a možná talent.  Podle výsledku práce soudě. Přesto si myslím, že Bára v hlavě možná navrhla adekvátní civilní dům. Zděný hranol s vnitřním patiem. Zvenčí bílá omítka a luxfery, jemný detail oblé římsy. Do dvora otevřenost, strom, křížová chodba vtipně se přimykající střídavě k vnější a vnitřní straně atria – posun rastru. Nic složitého a vyjímečného, jasné pointy. Navzdory drzému urbanismu by to mohlo fungovat. Dál nevidím. Chybí dokončení projektu, jemnost, sdělení. Způsobem uvažování o tématu patří návrh ke standardu atelieru, zpracováním a potvrzením konceptu je hrubě pod standard.

AUTORSKÝ TEXT

Centrum Prahy, Žižkov. Jedno z potenciálních míst pro postavení denního centra a noclehárny pro lidi bez domova v rámci dlouhodobé koncepce řešení bezdomovectví.Navrhuji zde dům, který se nesnaží schovávat, splynout s okolím, ale solitér, který vevnitř bude ovlivňovat a navenek vzbuzovat zájem, ale ne odpor.

Dům odborových svazů, ústav pro studium totalitních režimů, stadion Viktorie Žižkov. Parcela která není zasažena typickou blokovou zástavbou Žižkova je díky plynárně, která zde stála v 19. Století  místem solitérů. Jeho dynamičnost je způsobena jak blízkostí hlavní žižkovské Seifertovy třídy, tak hlavního nádraží a VŠE.

Blízkost hlavního nádraží a okolního parku, nabízí možnosti ale taky způsobuje problémy, stejně tak velká hustota pohybu lidí umožňuje  proniknout problému bezdomovectví do podvědomí, ale veřejný prostor by neměl být “ ten s bezdomovci”, ale “ten před stadionem”.

V navhrování pro mě bylo zásadní splnit úkol tak, abych co nejvíc vyhověla potřebám jedné strany, ale zároveň neomezila stranu druhou. Chtěla jsem aby tento dům veřejnost přijala a zároveň co nejvíce napomohl řešení bezdomovectví.

Ale jak tomu můžu pomoci já jako architekt? Tuto a mnoho dalších otázek jsem si musela položit. Bezdomovectví je stale větší problém, který se začíná řešit. A možná že denní centrum a noclehárna na správném místě je jedna ze zastávek člověk bez domova na cestě integrace do společnosti. Je třeba si take zodpovědět co to je ten “ne domov”, jak by měl a neměl působit. Myslím si, že by kromě  naplnění základních potřeb v čistém a bezpečném prostředí  měl nabízet možnosti socializovat se, vzdělávat, integrovat, ale ne nutit. I v nedomovu by měl člověk právo se cítit svobodně.

Pro ostatní by neměla být denní centrum a noclehárna něco odpudivého, ale jako něco co je potřeba, a třeba I na místě kde na to nebyli zvyklí, aby to byl spíš klášter nebo  nemocnice, než vězení.

Dispozice je přizpůsobena tak, aby mohlo být denní centrum a noclehárna pod jednou střechou a mohlo využívat  vybavení, které je pro obě části společné. Atrium je pouze pro denní centrum a má být kompromisem mezi uzavřenou hlídanou místností denního centra a ulicí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx