odevzdávka Magda Havlová - zimní semestr 2012 - bydlení pro seniory

Složitě se píše úvodní text k projektu, když víte, že téma bylo pro autorku natolik citlivé, že jí bralo možnost nakládat s tématem ledabyleji a s profesionálním odstupem. Výsledkem je totiž paradoxně ledabylost. Majda se pokoušela našlapovat tak opatrně, tak ohleduplně, že výsledkem je nedořečenost. Nedořečenost a neostrost celku i detailu. V praxi bych to neomlouval, ve škole ano. Studenti nejsou stroje.

Ambicí návrhu bylo respektovat všechny jemnosti okolí a především křehkost tématu. Respektovat vyšlapané cesty, nezničit doposud existující pohledy. Nesplnitelná ambice navrhnout přelaskavý neviditelný dům, který je trávou k ulehnutí, je kamenem k posezení, je řekou k osvěžení a je cestou, kterou je možné procházet dům, který má být bezpečným úkrytem, stejně jako otevřeným zápražím.

Myslím, že se mohlo podařit, ale jiným způsobem. Čím tetelivější výsledek žádám, tím ostřeji a tvrději musím definovat každý metr návrhu. Čím jemnější rozhraní navrhuji, tím více je třeba zvažovat každý detail, který stavbu definuje. Nenavrhujeme domy z citů, ale stavíme je z cihel. Každá z nich musí mít pečlivě určené místo. To je práce architekta. Čím jemnější a empatičtější cestu si architekt vybere, tím přesněji musí pracovat.
Tenhle návrh bolel, byl pracný a myslím, že nedopadl dobře. Důležitá zkušenost zůstává. 

parcela - stávající stav

AUTORSKÝ TEXT

Dům seniory v Podvinní je domovem pro lidi, odpolední procházkou i společenskou událostí. Je založen na principu možnosti volby naší cesty, míry soukromí a svobody.

Podvinní je zatím neurčitým místem, návrh domu tedy využívá potenciálů charakteristických prvků, čímž se místa stávají čitelnější. Jsou to, vyšlapané cesty, přítomnost řeky, průhledy a průchody mezi soukromým, veřejným i tím nedefinovaným.

Podvinní - dávno zaniklá ves mezi Libní a Vysočany - dnes místo mnoha neurčitých rozhraní, ale s jasným přímknutím k protékající Rokytce. Kolem je park, místy divoká příroda, místy městská zástavba. Řeka přitéká klidně, pak zahuči přes splav a zrychluje mezi alejí stromů za kterými prosvítá dům. Proteče pod mostem, pod dalším, kolem stavidel bývalého náhonu s dřevěným podiem a nakonec mizí mezi hustým stromořadím směrem ke Kolčavce. Celé území je protkané vyšlapanými cestami podél řeky, přes kopec, zkratkami od domů i průchody do parku. Dům mezi cesty zapadá. Sedí v zemi na třech částech, které se ve vyšších patrech postupně propojují a umožňují průchod a užívání napříč celým domem. Je rozdělen do bloků s pokoji a společnými místnostmi, a bloku se službami, klubem a veškerým zázemím. Čím vyšší podlaží, kratší vzdálenost k propojovacím komunikacím a sesternám, tím

je zajištění péče a pomoci samozřejmější a společné místnosti klubu dostupnější. Striktní rozdělení prostor pro lidi s lehčí a těžší péčí neexistuje, aby zůstalo propojení zachováno.

Mezi částmi domu jsou poloveřejné prostory s různými možnostmi využití. Tím intimnějším vede zkratka k mostu přes Rokytku, jsou zde se vstupy do domu a zahrádky obyvatel. Druhý prostor je podiem, prodlouženým soklem domu, hlavním vstupem domova, venkovní kavárnou a vším, čím ho kdo chce mít. Končí zde promenáda podél Rokytky se vším potřebným, jako je prádelna, lazebnictví a hokynářství. Je to místo pozorování, zvuků splavu, křížení cest a přímého vstupu do parku, místo největší energie.

Dům pro seniory je domovem pro lidi různých povolání, povah, zájmů, stavů, jediné co je spojuje je jejich věk. Stáří je obdobím života kdy často chybí to nejcennější - rodina, proto je důležité mít oporu, možnost komunikace jak v rámci domova, tak mimo něj. Je důležité mít možnost vybrat si kdy, jak a s kým chci trávit svůj čas, na co se těšit, mít se o co se starat nebo jen sledovat, co se děje.

Pokoje a byty jsou několika typů - pokoj pro jednoho, pro dvě blízké osoby, pro dva s

oddělenými vstupy a ložnicemi, a byt pro čtyři. Všechny mají koupelnu s wc a sprchou, velkou, pro dva pokoje společnou lodžii s výhledem na řeku. Ačkoliv má většina pokojů vlastní kuchyňskou linku, je možné vařit i ve společných obytných prostorech, které jsou na každém patře, vybavené stoly, pohovkami, knihovnou a vším, co chtějí obyvatelé společně užívat. Pro méně pohyblivé jsou na patře k dispozici pečovatelská centra pro asistované koupele a další péči

Veřejná část domu nabízí jídelnu, kavárnu, poradnu a lékařskou pomoc v přízemí, v dalších patrech se nachází obývací a spací pokoje denního stacionáře společně s místnostmi určenými pro klub seniorů, který může využívat každý obyvatel i návštěvník. Jsou to knihovna, terapeutické místnosti, bazén, výtvarné dílny, klubovna, zkušebna...s přihlednutím k tomu, že většina není pevně daná a obyvatelé domu si mohou prakticky tvořit svoje aktivity podle sebe.