atelier architektury a urbanismu na Fakultě architektury ČVUT v Praze | studio of architecture and urban design at the Faculty of Architecture Czech Technical University in Prague
úterý 15. listopadu 2011
8-bit LEGOland
Zvládli jsme odprezentovat zhruba polovinu z šestadvaceti. Nevím jak se to dělá rychleji. Budu přemýšlet. Pokračování příští pondělí.
omlouvám se, že jsem se neukázal - pověšení plachty na výstavu Exchange zabralo nakonec celej den (už jste někdy v Praze sháněli 1200mm plotr?). Rád slyším, že to ještě nebylo všechno, příště příjdu nakouknout, nedostanu-li příliš velký strachy z těch státnic. Mimochodem, ty videa jsou čím dál lepší.
Bez problému. Matěji další postup: příští týden se parta rozděluje na dvě poloviny. 14:14 - jedna půka v pondělí, druhá ve čtvrtek. Je to na extranetu. Rozjíždí se mi chřipka, tak mám asi time-out. Pokud nebudu moct mít psa ve škole, škrtnu ty dlouhý pondělky. Včera večer jsem přišel úplně vyřízenej domů a tam byl počůranej a pokaděnej Vojta. Tak jsem se zamyslel.
(věděl jsem jenom o prvním videu, když hrál Jidřich, to jsem točil já při večeři. Druhý dvě jsem našel jako překvapení při stahování fotek do počítače. Někdo je natočil jako překvaení, myslím že Aleš filmoval jak bubnuju a Jindřich průjezd Jeníkova komunitního centra ulicí kde bydlím.)
Ahoj! Díky za moc zajímavé pondělí. Můj dojem hosta: Skoro každý návrh měl nějaký silný moment, který by ještě stálo za to vypíchnout – ale neviděl jsem samozřejmě všechno. Pár poznámek: *knihovna: výborná věc, a byla by v Karlíně potřeba. V poslední době se z místních knihoven stávají i kulturní centra, je tam přednáškový sál, kavárna, předškolní děti si tam můžou hrát s ostatními, když zrovna není venku hezky. Jen letos jsem viděl tři, kde se mi zdálo, že to docela funguje. – Idea Store v londýnském Whitechapelu: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1644&type=11 – Jednu velikou přístavbu v minulý týden v Kodani: http://www.bustler.net/index.php/article/cobe_and_transform_to_design_new_copenhagen_culture_house_library – A jednu skromnější otevřeli na jaře v Paříži: http://www.actualitte.com/actualite/monde-edition/bibliotheques/la-bibliotheque-louise-michel-ouvre-ses-portes-dans-le-xxe-25253.htm
* kaplička: pro mě „akupunkturní“ bod; to, co z toho „prostoru“ dělá „místo“. Dá se sní naložit různě, všechny možnosti jste odůvodnili: udělat z ní ústřední bod („poutní místo“), schovat ji do dvorku a kolem ní intimnější prostor („byla dlouho zavřená na dvoře, tak je na to zvyklá“), dát jí „záda“. Zavřít ji do garáže beru jen jako vtip.
Obecnější postřehy, které souvisejí se zadáním a možná jste o nich už mluvili: * Auta: Uvědomujeme si ještě vůbec, kolik prostoru jsme obětovali autům? Vím, že jsou na parkovací místa normy, a vůbec vám to jako architektům nezávidím. Lákat auta do vnitřního města zvyšování kapacity parkování je mírně řečeno pošetilost, byť úředně posvěcená. Vzhledem k tomu, že vycházíte z toho, že kolem budou stavět developeři, nestálo by za to aspoň tohle místo zachránit pro lidi? Na takovém „zachráněném“ místě si najednou rád sednu na lavičku, na obrubník, na židličku před hospodu, nebál bych se pustit ven děti, které pak taky bez obav přejdou ze školy do tělocvičny vedle... Váš způsob řešení ulice/plácku i tam občas docela chyběl, a není to přitom méně důležité než např. byty. * Vlak/S-Bahn: Koukal jsem se na mapu a umístění stanice asi o těch 300 m na západ má dost silnou logiku: návaznost na osu pěší tunel – stanice metra Křižíkova to podle mne nakonec vyhraje. Možná by stálo za to zamyslet se i nad touhle variantou, třeba s pěší cestou podél trati až „k vám“. To by taky možná uvolnilo možnosti napojit se/spustit se s kopcem. Přeju vám úspěšné pokračování! Ondřej Hojda
Ahoj Ondřeji. Chytnu se hlavně tý dopravy, potažmo parteru. Schematičnost s jakou studenti s parterem zacházejí (přes veškerá naše upozornění a návody) je zarážející. Záměrně jsme nezadali k řešení pouze obrys naší parcely viz zde http://kuzemenskysynek.blogspot.com/2011/09/karlin-upati-vitkova-uzemi-pernerka.html
Studenti mají za úkol řešit "náš" pozemek až k patě protilehlých objektů - se vším všudy - povrchy, doprava, parter, strukturace, zeleň. Neděje se tak. Tedy je plně v kompetenci studentů odklonit dopravu do Šaldovy ulice a auta mezi školu a naši parcelu vůbec nepustit, celkem bezproblémová objížďka se nabízí sama od sebe. Celkem rigidně obkreslují hranu původní (poměrně nesmyslné) ulice a loupnou tam nějaké stromy, lavičky,kašnu a záhonek. Ještě v horším případě nějakou dyzajnovanou architektonizovanou atrakci. Nehledě na "vyšší dívčí", kterým se zabývá následujíécí příspěvek "plácek". Netušil jsem, že zrovna s tímhle bude taková práce. Pravděpodobně je ve škole učí myslet schmematicky a toho je hned tak nezbavíme. Teda zbavíme, to jak mají vyřešené partery, nepřevezmeme. To bude překvápko.
Ondřeji, ještě mi docvaklo, že ti dlužím kousek odpovědi. S tím S-Bahnem. Obecně mohou studenti umístit zastávku kamkoliv. To "tvoje" řešení samozřejmě logiku má, ale po bližším poznání místa je to trochu jinak. Existuje poměrně přesná hranice, kam už přestávají chodit lidé (hranice daná severojižní přímkou). Otevřeš-li si obchod či službu u stanice Křižíkova, skoro jistě budeš úspěšný, otevřeš-li si totéž za hranicí ulice Šaldova, skoro jistě zkrachuješ. To se děje. Naše parcela může být v tomhle ohledu iniciační. Je potřeba posunout hranici dál, směrem na východ. Přímé spojení S-bahn/pata tunelu - metro znamená potvrzení statu quo. Hranicí, kde nekrachuje občanská infrastuktura (hospody, obchody, služby) je ulice Šaldova. Rozumným posunutím stanice, se z ulic Karlína stanou vlásečnice, které jsou pro fungující město v mnoha ohledech životadárné. Nebude se jednat o stovky lidí, ale budou procházet Karlínem. (souvisí to třeba i s tvořením ghett v komunikačně nezajímavých oblastech atd ...). Míra zastavěnosti samotné parcely je na studentech a už v zadání bylo řečeno, že zadavatel (hypoteticky město) žádá profit, ale profit nechápe prvoplánově jako prostavěnou plochu )ale třeba jako kultivaci místa a impuls pro tento "konec světa".
omlouvám se, že jsem se neukázal - pověšení plachty na výstavu Exchange zabralo nakonec celej den (už jste někdy v Praze sháněli 1200mm plotr?).
OdpovědětVymazatRád slyším, že to ještě nebylo všechno, příště příjdu nakouknout, nedostanu-li příliš velký strachy z těch státnic.
Mimochodem, ty videa jsou čím dál lepší.
Bez problému. Matěji další postup: příští týden se parta rozděluje na dvě poloviny. 14:14 - jedna půka v pondělí, druhá ve čtvrtek. Je to na extranetu. Rozjíždí se mi chřipka, tak mám asi time-out. Pokud nebudu moct mít psa ve škole, škrtnu ty dlouhý pondělky. Včera večer jsem přišel úplně vyřízenej domů a tam byl počůranej a pokaděnej Vojta. Tak jsem se zamyslel.
OdpovědětVymazat(věděl jsem jenom o prvním videu, když hrál Jidřich, to jsem točil já při večeři. Druhý dvě jsem našel jako překvapení při stahování fotek do počítače. Někdo je natočil jako překvaení, myslím že Aleš filmoval jak bubnuju a Jindřich průjezd Jeníkova komunitního centra ulicí kde bydlím.)
OdpovědětVymazatAhoj!
OdpovědětVymazatDíky za moc zajímavé pondělí. Můj dojem hosta: Skoro každý návrh měl nějaký silný moment, který by ještě stálo za to vypíchnout – ale neviděl jsem samozřejmě všechno. Pár poznámek:
*knihovna: výborná věc, a byla by v Karlíně potřeba. V poslední době se z místních knihoven stávají i kulturní centra, je tam přednáškový sál, kavárna, předškolní děti si tam můžou hrát s ostatními, když zrovna není venku hezky. Jen letos jsem viděl tři, kde se mi zdálo, že to docela funguje.
– Idea Store v londýnském Whitechapelu: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1644&type=11
– Jednu velikou přístavbu v minulý týden v Kodani: http://www.bustler.net/index.php/article/cobe_and_transform_to_design_new_copenhagen_culture_house_library
– A jednu skromnější otevřeli na jaře v Paříži: http://www.actualitte.com/actualite/monde-edition/bibliotheques/la-bibliotheque-louise-michel-ouvre-ses-portes-dans-le-xxe-25253.htm
* kaplička: pro mě „akupunkturní“ bod; to, co z toho „prostoru“ dělá „místo“. Dá se sní naložit různě, všechny možnosti jste odůvodnili: udělat z ní ústřední bod („poutní místo“), schovat ji do dvorku a kolem ní intimnější prostor („byla dlouho zavřená na dvoře, tak je na to zvyklá“), dát jí „záda“. Zavřít ji do garáže beru jen jako vtip.
Obecnější postřehy, které souvisejí se zadáním a možná jste o nich už mluvili:
* Auta: Uvědomujeme si ještě vůbec, kolik prostoru jsme obětovali autům? Vím, že jsou na parkovací místa normy, a vůbec vám to jako architektům nezávidím. Lákat auta do vnitřního města zvyšování kapacity parkování je mírně řečeno pošetilost, byť úředně posvěcená. Vzhledem k tomu, že vycházíte z toho, že kolem budou stavět developeři, nestálo by za to aspoň tohle místo zachránit pro lidi? Na takovém „zachráněném“ místě si najednou rád sednu na lavičku, na obrubník, na židličku před hospodu, nebál bych se pustit ven děti, které pak taky bez obav přejdou ze školy do tělocvičny vedle... Váš způsob řešení ulice/plácku i tam občas docela chyběl, a není to přitom méně důležité než např. byty.
* Vlak/S-Bahn: Koukal jsem se na mapu a umístění stanice asi o těch 300 m na západ má dost silnou logiku: návaznost na osu pěší tunel – stanice metra Křižíkova to podle mne nakonec vyhraje. Možná by stálo za to zamyslet se i nad touhle variantou, třeba s pěší cestou podél trati až „k vám“. To by taky možná uvolnilo možnosti napojit se/spustit se s kopcem.
Přeju vám úspěšné pokračování!
Ondřej Hojda
Ahoj Ondřeji. Chytnu se hlavně tý dopravy, potažmo parteru. Schematičnost s jakou studenti s parterem zacházejí (přes veškerá naše upozornění a návody) je zarážející. Záměrně jsme nezadali k řešení pouze obrys naší parcely viz zde http://kuzemenskysynek.blogspot.com/2011/09/karlin-upati-vitkova-uzemi-pernerka.html
OdpovědětVymazatStudenti mají za úkol řešit "náš" pozemek až k patě protilehlých objektů - se vším všudy - povrchy, doprava, parter, strukturace, zeleň. Neděje se tak.
Tedy je plně v kompetenci studentů odklonit dopravu do Šaldovy ulice a auta mezi školu a naši parcelu vůbec nepustit, celkem bezproblémová objížďka se nabízí sama od sebe. Celkem rigidně obkreslují hranu původní (poměrně nesmyslné) ulice a loupnou tam nějaké stromy, lavičky,kašnu a záhonek. Ještě v horším případě nějakou dyzajnovanou architektonizovanou atrakci. Nehledě na "vyšší dívčí", kterým se zabývá následujíécí příspěvek "plácek". Netušil jsem, že zrovna s tímhle bude taková práce. Pravděpodobně je ve škole učí myslet schmematicky a toho je hned tak nezbavíme. Teda zbavíme, to jak mají vyřešené partery, nepřevezmeme. To bude překvápko.
super, rodí se Město! (a ne nějaké barevné šrafované obdélníky na papíře nesrozumitelné nikomu) držím palce!
OdpovědětVymazatOndřeji, ještě mi docvaklo, že ti dlužím kousek odpovědi.
OdpovědětVymazatS tím S-Bahnem. Obecně mohou studenti umístit zastávku kamkoliv. To "tvoje" řešení samozřejmě logiku má, ale po bližším poznání místa je to trochu jinak. Existuje poměrně přesná hranice, kam už přestávají chodit lidé (hranice daná severojižní přímkou). Otevřeš-li si obchod či službu u stanice Křižíkova, skoro jistě budeš úspěšný, otevřeš-li si totéž za hranicí ulice Šaldova, skoro jistě zkrachuješ. To se děje. Naše parcela může být v tomhle ohledu iniciační. Je potřeba posunout hranici dál, směrem na východ. Přímé spojení S-bahn/pata tunelu - metro znamená potvrzení statu quo. Hranicí, kde nekrachuje občanská infrastuktura (hospody, obchody, služby) je ulice Šaldova. Rozumným posunutím stanice, se z ulic Karlína stanou vlásečnice, které jsou pro fungující město v mnoha ohledech životadárné. Nebude se jednat o stovky lidí, ale budou procházet Karlínem. (souvisí to třeba i s tvořením ghett v komunikačně nezajímavých oblastech atd ...). Míra zastavěnosti samotné parcely je na studentech a už v zadání bylo řečeno, že zadavatel (hypoteticky město) žádá profit, ale profit nechápe prvoplánově jako prostavěnou plochu )ale třeba jako kultivaci místa a impuls pro tento "konec světa".