Zavěšujeme druhý semestrální projekt ze zimního semestru. Opět napřed obrázky, potom plachta a autorský text, na konci video. Na něm je vývoj Honzovy práce a záznam prezentace před oponenty - doporučuji shlédnout. Na úplném konci je naše hodnocení.
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12
|
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12
|
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Alinče 11.semestr 2011/12 |
AUTORSKÝ TEXT:
Vltavou na severu a vrchem Vítkovem na jihu je vymezena pražská čtvrť Karlín. Jedná se o úzký pás roviny s přírodě blízkým okolím, výrazně kontrastujícím s tradiční hustou zástavbou města. Zpřístupnění přilehlého lesního svahu Vítkova a břehu Vltavy pro veřejnost by se přirozeně mělo stát ve styčných liniích součástí vlastního zadání staveb.
Urbanismus Karlína byl založen v 19. století jako přísný rastr rozměrných bloků, které dosahovaly tak daleko ke zmíněným terénním zlomům, jak to jen bylo v zájmu hospodárnosti výstavby té doby možné. Původní urbanismus čtvrti zůstal nezměněn dodnes, v rámci pevné uliční sítě docházelo k proměně funkcí v průběhu času: zemědělství - průmysl - bydlení - administrativa. Karlínské megabloky jsou provzdušněny a prosvětleny řadou cest, ulic, dvorů, prostranství a flexibilita s jakou přijímaly nové funkce je příznačná. Zadání využít území paty kopce Vítkova vymezené ulicemi Thámova, Pernerova a Korybutova k bydlení v sobě obsahuje odpovědnost vùči Karlínu jako celku. Poslední volná parcela pod kopcem – to je výchozí situace k návrhu.
Problematickou a zároveò podnětnou rezistencí parcely u paty Vítkova na karlínské straně je funkční železniční trať příměstských linek S procházející územím ve výšce 10 metrù nad úrovní ulic. Zadaným stavebním programem je bydlení všech čtyř základních kategorií – prodejné, pronajímatelné, startovní a sociální – v předem nedefinovaných poměrech doplněné o související funkce parteru. Součástí návrhu je i nová železniční zastávka linek S: Praha - Karlín.
Konceptem pro zástavbu parcely je redefinice paty Vítkova a zakrytí stávající trati do pevného tubusu. Nově navrhovaná struktura podle karlínské tradice komplexně zastavuje parcelu a jasně definuje její hranice. Takto vzniklá větší hustota zástavby dovoluje vytvořit systém střešních zahrad a cest v přímé výškové návaznosti na zalesněný svah, do nichž ústí domovní schodiště a výtahy umožňující výstup obyvatel domů do zahrad i dále na Vítkov. Zároveň dosažená hustota snižuje riziko nedostatečné sociální kontroly. Navržené bytové domy utváří síť atrií různého měřítka, náplně, stupně otevřenosti a soukromí. Pohyb venku se odehrává na dvou hlavních úrovních. Ta první - městský parter - je v kontaktu s dopravou, jsou zde vstupy do domù a vjezdy do garáží. Struktura je protkána cestami (na noc uzavíratelnými) vedoucími do jednotlivých dvorù a jednou zcela veřejnou ulicí. Ta druhá - střecha na úrovni 7.np - zakrývá stávající železniční trať a volně přechází na Vítkov. Je zcela bez dopravy, je z části sdílená obyvateli domů, z části soukromá v podobě zahrad u bytů na 7.np, popřípadě mezonetových bytů v trojpodlažních solitérech - viladomech. Pás překrývající kolejiště je veřejný a prochází jím vítkovská cyklostezka doplňující již fungující úsek na jižní žižkovské straně. Cílem projektu je také zpřístupnění krajiny Vítkova veřejnosti a její propojení s Karlínem. Veřejné cesty na mýtinu před lesním svahem Vítkova jsou trojí. Hlavní je nástup spojený s tím k zastávce linek S navazující na obchodní ulici Šaldovu. Průsek v obytné struktuře dokončuje průběh ulice až na opěrný systém svahu, známý motiv z karlínské regulace. Druhá cesta je ve svém charakteru intimnější, nástup je umístěný z klidného plácku na styku ulic Březinovy a Pernerovy v prota- žení diagonální ulice vedoucí od školy z Lyčkova náměstí. Postupně stoupá po rampách a schodech mezi trojpodlažními domy, mění svůj směr a nabízí diagonální výhledy na zelený svah. Třetí cesta, ta „zadní“ vede po přímém schodišti podél betonového tubusu kryté železnice. Není pod dohledem, je účelová. Skladba funkcí odpovídá dosažitelným mírám oslunění v různých místech struktury, přechodné bydlení, sociální byty, studentské bydlení, plochy malých kanceláří, domácích kanceláří, atelierů a nerušících dílen jsou umístěny do míst, kde nelze splnit normy oslunění pro trvalé bydlení.
My jsme Honzovi dali Áčko. A Vy ?
ostatní projekty z tohoto semestru jsou zde
.
dobré nápady, schování kolejí... ale nevím jestli by Karlín skousl betonové krabičky...
OdpovědětVymazat