Zavěšujeme další práci zimního semestru. Princip Zbyňkova návrhu spočívá v rozdělení území na dvě části. To širší - východní, blíže k Lyčkově škole ponechává parcelu prakticky v původním stavu jako resentiment původního, obyvateli Karlína neformálně užívaného placu. Na tomto placu staví objekt knihovny, komunitního hobby centra, hřiště, skate vany pod zdviženou knihovnou… Objekt je inspirován industriálními stavbami Karlína a je umístěn co nejblíže k patě kopce. Zároveň odstiňuje prostor od vlaků a ponechává co největší místo pro neformální aktivity, dnes typické pro toto místo. Navrhovaný objekt je vlastně iniciací pro formálnější kulturní rozvoj současného užívání místa. Drobný posun otisku doby a fixace, udržitelnost současného genia-loci. Druhá, užší část pozemku – tedy de-facto proluka Pernerovy ulice, je hustě zastavěná obytnými bloky a mezi nimi je v ose ulice Šaldovy vstup na plánovanou vlakovou zastávku.
 |
AUTORSKÝ TEXT
Na Karlín je možno pohlížet jako na dvě sourodé části. Starý Karlín (původní) a tzv. Nový Karlín. Pro původní Karlín jsou příznačné velké bloky, zastavěné průmyslovými
budovami. Páteří nové části se stala prodloužená Křižíkova ulice a ústředním prostorem obdélníkové náměstí. V jeho čele byla postavena škola a samotná plocha prostranství
byla umístěna mezi diagonálně se sbíhajícími ulicemi. Velkou výhodou se stala skutečnost, že při navrhování jeho půdorysné koncepce bylo pamatováno na dostatek místa pro veřejné sady a parky. Činžovní domy jsou příkladem jednotně řešeného souboru budov. Jednou z klíčových událostí pro toto území byla privatizace v 90. letech,
která po roce 1990 započala rozsáhlé změny funkčního využití. K nejpostiženějším částem patřila východní část Pernerovy ulice, kolem níž byly soustředěny provozy ČKD Dukla. Významnou událostí ovlivňující budoucnost Karlína byla povodeň v srpnu 2002, při níž bylo celé řešené území zaplaveno. Po povodni prošel úpravou veřejný parter s citlivostí na kvalitní materiály.
V docházkové vzdálenosti řešeného pozemku se nalézá stanice metra Křižíkova, tramvajové
zastávky Urxova a Křižíkova. Pro cestu do Žižkova je možno využít tunelu pro pěší. Zamýšlenou zastávku příměstské železnice začleňuji do svého návrhu. Rozhraní dvou oblastí se projevuje v mém řešení tak, že západní část, patřící do starého Karlína plně zastavuji, východní navracím původně zamýšlený ráz veřejného prostranství se zachovalými stopami podnože zde v minulosti stojící průmyslové haly. Tuto část doplňuji objektem pro volnočasové aktivity. Hmota domu nacházejícího se v západní části pozemku je ve spodní části rozdělena
schodištěm k vlakům. Přízemí je určeno službám, parkování. Nalézá se zde vnitřní dvůr
s ponechanou kaplí. Objekt ve východní části pozemku je doplňkem k veřejnému prostoru jako budova pro volnočasové aktivity. Parter prostoru zůstává v podstatě ve stávajícím stavu, doplněn o vhodnější povrchy. V ulici Pernerova se zklidňuje doprava, dláždění vozovky je
provedeno dlažebními kostkami (kočičí hlava), chodníky pražskou mozaikou. Revitalizované
území pozemku je dílem mlat, dílem živičného asfaltu.
Objekt nacházející se v západní části pozemku je navržen jako šesti podlažní monoblok, sloužící pro obchod, administrativu a bydlení, těsně přiléhající k patě Vítkova. V přízemí se nacházejí služby, parkování, v druhém nadzemním podlaží administrativa, zbylá čtyři jsou určena pro bydlení. To je navrženo jako pavlačové domy, stojící na spodní souvislé platformě. Odhlučnění stávající železniční trati je řešeno zatrubněním, jehož součástí je i nástupní
peron. Jednotlivé byty jsou navrženy jako 1+kk, 2+kk, 3+kk, v posledních dvou podlažích lofty.
Objekt ve východní části je budova pro volnočasové aktivity. Hmotu tvoří přízemní tělocvična, na jejíž střeše se nacházejí další dvě hřiště a dvoupodlažní budova na podnoži, kde je umístěna knihovna s klubovnou. Parter prostoru zůstává v podstatě ve stávajícím stavu. Dominantu tvoří molo, zabezpečující přístup do horních podlaží obou objektů.
Objekt nacházející se v západní části pozemku je navržen jako šesti podlažní monoblok, těsně přiléhající k patě Vítkova, jenž svým svahem „vtéká” do obytných átrií. Čtyři horní podlaží jsou určena pro bydlení. To je navrženo jako pavlačové domy, stojící na spodní souvislé platformě. Vnitřní pavlačové atrium slouží ke kratšímu pobytu, odkud je přístup na svah Vítkova. Vnější atrium je pobytové. Jednotlivé byty jsou navrženy jako 1+kk, 2+kk, 3+kk, v posledních dvou podlažích se nachází lofty.ostatní projekty z tohoto semestru jsou zde
.
Žádné komentáře:
Okomentovat