Po zápisu do letního semestru pokračuje věšení odevzdávek ze zimy. Hanka přinesla hned na první podzimní prezentaci koncept jako Hrom. Takže jsme to Hance zkomplikovali, poněvadž jsme hrom pochválili a to svazuje. Posléze tedy hromobití na chvíli ustalo a celý semestr byl ve znamení potvrzení silného konceptu. Další hrom přišel s konceptem fasády - okna se štukovým ostěním vkládaná do betonového monolitu a kovové krajkované lodžie - a následným uvedením konceptu do reality návrhu. Posoudíte sami. Řazení příspěvku je jako obvykle, video na konci je důležité pro pochopení konceptu a tentokrát se podařilo zachytit celou prezentaci i kritiky.
Je libo železniční zastávku, lanovou dráhu nebo preferujete chůzi? Přímo z Karlína můžete vyjít úzkou klikatou cestou procházející vnitroblokem plným soukromých zahrad a stromů až na travnatou vyhlídkovou plošinu. Terasy obehnané nízkými zídkami s kovanými ploty, sezením, venkovními grily vytvářejí pocit intimity a bezpečí. Prostor je skrytý před davy veřejnosti, avšak otevřený zbloudilým i těm, kteří ho chtějí prozkoumat, vystoupat až k vyhlídce, udělat si piknik a zahrát frisbee. Kde si člověk v rámci města může jen tak lehnout do trávy, dát si cigáro, dívat se do dálky, uvědomit si sílu horizontu, shlédnout Karlín a Vltavu, a pak pokračovat pěšky hlubokým lesem až k památníku nebo vyjet lanovou dráhou přímo na hřeben vrchu Vítkova? Taková místa mizí. Poslední volný pozemek na rozhraní Vítkova a Karlína je svým způsobem jedinečný...Na místo nevyužitého brownfieldu navrhuji nový typ bydlení - dům cestu spojující Karlín s Vítkovem. Propojuji město a krajinu. Představuji jasný a pevný koncept, který se stejně tak jako Karlín vyznačuje svojí vnější tvrdostí a vnitřní jemností. Zpřístupňuji Vítkovský vrch bezpečným a pohodlným způsobem obyvatelům Karlína, obyvatelům Prahy i turistům.
Druhým tématem mého projektu je cesta zakončená vyhlídkovou plošinou. Dnes prázdný prostor mezi Karlínem a Vítkovem chápu jako vazbu, propojení, atrakci území. Navrhuji stoupající cestu jako součást obytného souboru, která zpřístupňuje obyvatelům Karlína, Prahy, turistům a dojíždějícím rekreační oblast Vítkov unikátní svým umístěním v samém centru Prahy. Dochází tak pěšímu propojení území rozpínající se od řeky Vltavy až na vrch Vítkov. V měřítku celého města tak přispívám k propojení vnitřní pražské krajiny. Cesta ústí ve výhledovou plošinu přímo pod Vítkovem, která umoźňuje shlédnout panorama Prahy a zároveň vytváří neformální vstup do divokých lesů severní části vrchu Vítkova.
Hance jsme dali A.
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Havlová 9.semestr 2011/12
|
KARLÍNSKÁ SPONA _ obytný dům spojující město a krajinubydlení + cesta + vnitroblok + detail + lanovka + kaplička na náměstí
autorský text
Je libo železniční zastávku, lanovou dráhu nebo preferujete chůzi? Přímo z Karlína můžete vyjít úzkou klikatou cestou procházející vnitroblokem plným soukromých zahrad a stromů až na travnatou vyhlídkovou plošinu. Terasy obehnané nízkými zídkami s kovanými ploty, sezením, venkovními grily vytvářejí pocit intimity a bezpečí. Prostor je skrytý před davy veřejnosti, avšak otevřený zbloudilým i těm, kteří ho chtějí prozkoumat, vystoupat až k vyhlídce, udělat si piknik a zahrát frisbee. Kde si člověk v rámci města může jen tak lehnout do trávy, dát si cigáro, dívat se do dálky, uvědomit si sílu horizontu, shlédnout Karlín a Vltavu, a pak pokračovat pěšky hlubokým lesem až k památníku nebo vyjet lanovou dráhou přímo na hřeben vrchu Vítkova? Taková místa mizí. Poslední volný pozemek na rozhraní Vítkova a Karlína je svým způsobem jedinečný...Na místo nevyužitého brownfieldu navrhuji nový typ bydlení - dům cestu spojující Karlín s Vítkovem. Propojuji město a krajinu. Představuji jasný a pevný koncept, který se stejně tak jako Karlín vyznačuje svojí vnější tvrdostí a vnitřní jemností. Zpřístupňuji Vítkovský vrch bezpečným a pohodlným způsobem obyvatelům Karlína, obyvatelům Prahy i turistům.
Inspirací pro koncept návrhu mi byla metafora kroužkové vazby spojující přebal a vnitřní listy knihy. Dvě části jiných materiálů a různých struktur - mnohovrstevnatý Karlín a vrch Vítkov - chápu jako jeden celek. Přestože nesvázané fungovat dokážou, vazba přináší oblasti nové hodnoty, které nelze přehlédnout.
Hlavní myšlenky a jejich přínost obyvatelům: Analýza > Návrh > Přínos > Širší dopad
V projektu se prolýná šest stěžejních témat a myšlenek: bydlení, cesta s výhledovou plošinou, průchod karlínským vnitroblokem, hrubost celku s jemností v detailu, lanová dráha na Vítkov a vytvoření náměstí s dominantou stávající kapličky.
Stěžejním tématem projektu je bydlení. Počítám s byty sociálními, startovními, luxusními i nájemními. Navrhuji byty severní, severojižní a západovýchodní. [Ano. Dle mého názoru je správné nazývat prostor obrácený na sever bytem. Severní byty existují a vůbec v nich není špatné bydlet]. Princip bydlení v objektu je založen na seskupení bytů různých velikostí a kvalit na jednom patře. Tyto byty sdílejí vždy jednu společenskou místnost. Byty v posledním 6. nadzemním podlaží nemají okna na sever ani na jih, zato ale mají prosklené střešní terasy, pomocí kterých se jižním směrem otvírají. Každý vlastník bytu má možnost vstoupit do svého příbytku přímo z vnitrobloku. V traktu který je připojen těsně ke kopci vznikají menší byty orientované na sever. Na střechu této části navrhuji byty, které mají střešní zahrady orientované na sever, zároveň jsou otevřeny na jih a náleží jim soukromé zahrady , které vznikly díky zatubování železnice. V objektu se nachází kromě bydlení plochy pro dílny, obchody, sklady, garáže, sportoviště a další jiné funkce, které nepotřebují k provozu přirozené světlo.
Druhým tématem mého projektu je cesta zakončená vyhlídkovou plošinou. Dnes prázdný prostor mezi Karlínem a Vítkovem chápu jako vazbu, propojení, atrakci území. Navrhuji stoupající cestu jako součást obytného souboru, která zpřístupňuje obyvatelům Karlína, Prahy, turistům a dojíždějícím rekreační oblast Vítkov unikátní svým umístěním v samém centru Prahy. Dochází tak pěšímu propojení území rozpínající se od řeky Vltavy až na vrch Vítkov. V měřítku celého města tak přispívám k propojení vnitřní pražské krajiny. Cesta ústí ve výhledovou plošinu přímo pod Vítkovem, která umoźňuje shlédnout panorama Prahy a zároveň vytváří neformální vstup do divokých lesů severní části vrchu Vítkova.
Další důležitou myšlenkou je průchod karlínským vnitroblokem. Reaguji na problematiku tradičního uzavřeného vnitrobloku a umožňuji veřejnosti procházet soukromou a intimní atmosférou karlínských zahrad, která je pro tuto lokalitu typická avšak pro veřejnost bežně uzavřená. Zachovávám soukromý charakter vnitrobloku, který ale narozdíl od současných variant otevírám, vítám veřejnost a umožňuji jí bezpečný a pohodlný průchod. Nabízím nový typ poloveřejného prostoru specifické atmosféry, který umožňuje návštěvníkovi otevřít dveře, které jsou normálně zavřené a ochutnat něco soukromého, nového a běžně zakázaného.
Čtvrtým tématem je hra s hrubostí celku a jemností detailu typickými pro Karlín. Vnější fasáda domu je pevná a neosobní, ale po vstupu do vnitrobloku se vaše pocity coby návšťevníka mění. Vcházíte intimním neformálním vnitroblokem plným soukromých zahrad a stromů oddělených zídkami s kovanými ploty až na travnatou vyhlídkovou plošinu. Konceptem fasády je hra se štukem. Výzvou se pro mě stává myšlenka, jaké možnosti skýtá tradiční řemeslo štukatérství a jakým způsobem se dá štuk na fasádě využít novodobě. To, co se nám studentům architektury a architektům může zdát jako kýč, může na širokou veřejnost naopak působit příjemně. Proč si lidé připadají dobře procházejí-li ulicemi na Starém Městě, v Karlíně, ve starobylých jádrech měst? Dle mého názoru je to díky měřítku, jisté míře detailu a odproštění od strohosti. V konceptu s fasádou pracuji jako s čistou betonovou plochou, do které vytvářím niky, kam zapouštím francouzská okna s betonovými parapety, kovanými zábradlými a se štukovou výzdobou. Jde spíše o vývoj, názor, než-li o finální podobu fasády domu.
Pátým tématem je lanová dráha. Karlín se rozprostírá na rovině. Navíc po povodních v roce 2002 prošel kompletní rekonstrukcí veřejného parteru. Oblast se pro svoji bezbariérovost stává velice atraktivní hlavně pro osoby s omezenou schopností pohybu. Pro tuto skupinu lidí vrch Vítkov neznamená skoro nic, a pokud něco, tak většinou spíše bariéru než rekreační oblast. Proto navrhuji zpřístupnění oblasti opravdu všem. Součástí mého návrhu je lanová dráha z Karlína na Vítkov překonávající nadmořskou výšku 85,4m, která zpřístupní v rámci mhd park pro širokou veřejnost a oblast celkově zatraktivní. Inspirací je mi lanová dráha na Petříně, která překonává nadmořskou výšku 130m.
Šestým a posledním tématem mé práce je postoj ke stávající kapličce, která se na pozemku nachází. Vnímám ji jako součást historie a identity místa a objekt zachovávám. Plácek, který vzniká na křížení ulic Pernerova a Šaldova protahuji, až k úpatí vrchu a vytvářím z něj polozastřešené veřejné náměstí s kapličkou jako dominantou. Kopec nechávám “protéct objektem” na nově vzniklé náměstí. Za kapličkou navrhuji terasu restaurace a vstup na vlakové nádraží. Do prostoru náměstí zaúsťuji ulici Na Špitálsku, kterou vedu navrženým objektem podél původní opěrné zdi jako pěší zónu až ke kapliččce na náměstí, kde ulici otvírám do veřejného prostoru. Kaple je zdůrazněna vrchním světlíkem, který na ni vrhá světlo. Scénická hra světla a stínu dodává prostoru specifickou atmosféru. Zastřešenou plochu náměstí je možné využívat jako tržnici, v prostoru parteru náměstí se nacházejí pronajímatelné obchodní plochy. Jsem si vědoma, že objekt není dostatečně prosvětlen. Týká se to jak prostoru náměstí, tak i ostatních vnitřních prostor. Řešení této otázky bude součástí další fáze vývoje projektu.
Urbanistická situace
Projekt navazuje na pravoúhlou uliční síť Karlína. Navrhuji rozšíření Šaldova náměstí jižně směrem ke stávající kapličce. Jižní polovina nově vzniklého náměstí slouží jako pěší zóna, severní část pro dopravu v klidu. Dále protahuji ulici Pernerova východním směrem a ulici Na Špitálsku směrem západním. Zpomaluji dopravu na od Šaldova po Lyčkovo náměstí. Ostrůvek uprostřed Březinova náměští připojuji k pozemku školy.
Hmotový koncept
Hmotovým konceptem je jednotná struktura plošné velikosti přibližně tří karlínských bloků, která urbanisticky reaguje na okolní zástavbu. Součástí konceptu je zatubování současné železniční tratě. Plochá střecha s atikou ve výšce 21m plynule navazuje na výšku hlavní římsy činžovních domů nedostavěného bloku v ulici Pernerova. Hmotou prochází stoupající údolí široké 30m, v němž se mezi zahradami klikatí cesta, kterou se pěšky dostane chodec k nádraží, na vyhlídkovou plošinu a dále na Vítkov. Tato rampa vymezuje obytné bloky, které jsou hluboké 12m, 18m, 22,5m a 30m. V místě Šaldova náměstí hmotu perforuji až ke stávající kapličce, kde vzniká zastřešený veřejný prostor o šířce 60m zpřístupňující nádraží. Hmotový koncept je ve své podstatě tvrdé jasné gesto, které je vykompenzováno jemností v detailu.
Konstrukce
Jedná se o kombinovanou železobetonovou konstrukci s osovým rastrem 6 x 7,5m. Zastřešení prostoru náměstí o půdorysném rozměru 60 m x 48 m je řešeno stropní konstrukcí rozpínající se přes výšku 3np. Návrh této konstrukce bude námětem další fáze projektu.
Materialita
Fasádu domu navrhuji z betonových panelů v kombinaci se štukem a kovovými zábradlími. Zídky vnitrobloku jsou betonové nebo na bílo omítnuté a opatřené rovněž kovovým plotem. Povrch vnitrobloku je pokryt půdokryvnými rostlinami, stromy a trávou. Vnitroblokem prochází mlatová cesta.
Hance jsme dali A.
to video s popiskama na začátku to skvěle vysvětluje! hp
OdpovědětVymazatDěkuji za video, hlavně za to. Myslím, že by si tohle neměl odpustit žádný ateliér. Nikoho to v dnešní době nic nestojí a myslí, že je video z diskuse ateliérů pro mnoho lidí velice užitečné. V kombinaci s popisem projektu je to velice příjemný zážitek. Díky
OdpovědětVymazatMám radost a děkuji. Dělám to rád, připadá mi to samozřejmé. Studenti tomu dali hodně práce a vyhovuje mi ji nějak náležitě ukončit a "zarámovat". To je zase takové moje poděkování jim. U nás se nadprůměrně pracovalo.
OdpovědětVymazatTo nepochybně. Práce všeho druhu, že ? :-D Je mi to velice sympatické! "Zarámovat" :-) Super!
OdpovědětVymazatPěkný. Zastávka a lanovka asi trochu utopie, ale parádní nápad, prezentace.
OdpovědětVymazat