 |
Pernerka
je ulicí, která není schopna utáhnout souvislý obchodní parter. Život se
pokouším přivést z příčných ulic tím, že jednu zakončuji vlakovou
zastávkou a druhou veřejným hřištěm. O zbytek se musí postarat samy bytové domy
tak, že naruší a znejasní hranici mezi soukromým a veřejným, aby se obě sféry
dotovaly. Západní bloková část tohoto dociluje tématem pavlačí a východní
pomocí domů na soklu.
Životnost Karlína je
vytvářena fungujícím parterem podélných ulic Sokolovská a Křižíkova, která je
dále rozváděna příčnými ulicemi, a napětím mezi vně a uvnitř pramenícím
z rozměrů a děravosti karlínských velkobloků. Tyto životodárné prvky se
pokouším rozvinout.
Vlaková zastávka je pouhým
betonovým nástupištěm zvedlým 11 metrů nad úroveň ulic, proto k němu vede
schodiště a výtahy. Toto je vloženo do velké díry o šířce ulice Šaldova, která
v této díře končí. Do díry je vtažena i část obchodního parteru, tak aby
se z díry nestalo nebezpečné tmavé místo.
Ulice Šaldova dělí Karlín na
starý a nový (secesní). Část na západ od ulice Šaldova dostavuji blokem se
třemi vnitrobloky, kde ústředním tématem je pavlač. Pavlač, která ve styku
s uliční frontou nabývá podoby vstupu, balkónů a lodžií, která pokračuje
jako chodba s průhledem na kopec a do ulice, která ve vnitrobloku je
pavlačí či balkonem. Skrz zamřížované vchody jde pavlačí/chodbou vidět na kopec
a život uvnitř domu. Do každého vnitrobloku vede i jeden průchod, který je
alternativou hlavního vstupu. Poskytuje další pohled na život do vnitrobloku,
konkrétně na pavlač, a funguje jako prvek sociální kontroly. Ve vyšších patrech
je hmota jižní části domu odebírána tak, aby byly byty v severní části
domu prosvětleny.
V části na východ od
Šaldovy ulice navrhuji domy na soklu. Strukturou se navrhovaná část podobá rozvolněné
zástavbě na východ od parcely. Dalo by se říct, že navrhuji prořezaný blok, z jehož
vnitrobloku jde vidět do ulice. Jde o to, že horní hrana soklu je 1,5 metru nad
úrovní ulice, a tudíž mezi jednotlivými domy je jen zábradlí a ne plot. Lidé
uvnitř vnitrobloku jsou chráněni a zároveň viděni nebo alespoň tušeni
z ulice a naopak. Tento vnitroblok na soklu je rozdělen na dvě části tak,
aby příliš velký počet osob s přístupem dovnitř neohrozil způsob a míru
využívání vnitrobloku. Domy dále rozčleňují povrch soklu ještě na menší
intimnější části. V soklu jsou ukryté v převážné části garáže. Dále se
v soklu nacházejí čtyři městské haly a jejich zázemí. Haly jsou napůl zapuštěné
v zemi. Tam, kde se haly dotýkají okraje soklu, jsou stěny proskleny.
Jinak betonový sokl je na několika místech prosklen do výšky 1,5 až 4,5 metru.
Jde tak o další formu náhrady živoucího komerčního parteru, který na tomto
místě jen těžko může fungovat. Tyto tělocvičny se mimoto stávají dalším
potřebným prvkem sociální ochrany, především v prostoru mezi domy na soklu
a železniční tratí, kam se obrací dvě ze čtyř hal, a kde navrhuji dětské
hřiště. Vstup do sportovního komplexu je z místa křížení ulic Sovova,
Březinova a Pernerova.
V místě vstupu do
areálu navrhuji vykousnutí rohu, tak abych získal předprostor vstupu do hal,
navázal na nepravidelně kulatý plácek v místě křížení ulic, a použil silný
karlínský motiv nedostavěnosti bloku. Nepravidelně kulatý plácek je důležitým
místním pozorovacím místem. Přítomností vstupu do hal, prosklené části soklu a
výhledem na kopec přes veřejně přístupné hřiště zakončující ulici Březinovu
chci pozorovací místo podpořit.
Venkovní hřiště je sevřené
mezi dva pavlačové domy, se kterými vytváří živoucí sociálně se navzájem
kontrolující prvek.
Žádné komentáře:
Okomentovat