2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracovala Hana Procházková zimní semestr 2011/12
KARLÍN Ctrl+C & Ctrl+V
autorský text
V historii rigidního urbanistického vývoje Karlína vždy spíše opomíjená parcela pod nadvládou vrchu Vítkova. Pro ni určující osou je ulice vedoucí od budoucí vlakové zastávky k nábřeží. Na ni navazuje systém propojených prostorů, směrem od hlavní osy se vzrůstajícím soukromím; zopakování přísných karlínských bloků, zde „půlbloků“, s drobnou bytovou zástavbou uvnitř.
Geomorfologie vymezuje Karlín břehem Vltavy a úpatím kopce Vítkov. Na okolí ve směru Z-V se Karlín napojuje jako tranzitní území mezi historickým centrem a předměstím. Rušné ulice kříží kolmé, kratší S-J vytvářející klidnější zákoutí.
Pozemek je tvořen pruhem podél opěrné zdi Vítkova. Ústí k němu několik S-J ulic: Šaldova, Březinova a Korybutova, paralelní Z-V ulice Pernerova jej pak lemuje. Klasicistní pravoúhlou mřížku narušuje secesní úhlopříčná ulice Sovova. Jako osa spojuje kapličku bývalého vojenského hřbitova a kapličku poutní cesty na Starou Boleslav v ulici Sokolovské.
Toto narušení vnáší do rigidní mřížky jinou dimenzi, totiž odkazuje na poutní cestu jako na barokní princip respektující a zakládající krajinu – na rozdíl od rastru činžovní zástavby navazující spíše na husitské vozové hradby. Na tuto souvislost dvou rastrů nejvýrazněji reaguje budova školy – skrývá druhou mřížku o 45stupňů pootočenou.
Ulice Šaldova je svým profilem nejširší s parterem zatím dřímajícím, ač již připraveným ke komerčnímu boomu. Ten by mohl podpořil vznik plánované vlakové zastávky Karlín, zasahující z Vítkova na hranu řešeného pozemku. Dalším impulzem pro budoucí rozvoj by byla lávka pro pěší přes Vltavu vedoucí až do Holešovic a růst administrativních komplexů na nábřeží.
Řešené území lze chápat jako záložní, protože na území průmyslových závodů dnes nastupuje růst administrativních budov (dělník strojírenský nahrazen dělníkem počítačovým).
Ulici Šaldovu chápu jako určující osu pro řešené území a zavádím ji až na pozemek, zároveň však ji neuzavírám, ponechávám ji k volnému rozplynutí do zeleně kopce – nadechnutí. Na tuto osu souměrně navazuji polouzavřenými/polootevřenými prostory.
Východní „dvorek“ vytváří intimní klidné prostředí pro kapličku, je doplněn o malou alej stromů, s geometrií úhlopříčného „duchovního“ rastru, na zemi je ovšem ponechán beton. Tomuto prostoru vkládám další funkci: komunitní centrum.
Západní „dvorek“ žije pod vládou vlakové zastávky. Nástupiště sahá 8 m nad úroveň ulice, navrhuji zde nádražní dům s komerčními plochami. Z něj vycházející „dopravník“ pro chodce na Vítkov je napojen na věž vypínající se z vrchu – orientační bod.
Nová struktura nabízí i možnosti pro ubytování, protože v Karlíně chybí hotely nižší cenové kategorie - prostor uzavírá budova hostelu.
S vzrůstající vzdáleností od hlavní osy vzrůstá intenzita soukromí, proto navrhuji ....
Na východě je nutné podpořit solitérnost budovy školy. Navrhuji klasický půlblok – monotónní přísnou hradbu. Specifikem Kalína jsou totiž velké bloky, které svou rozlehlostí zároveň nabízejí prostor k hravosti. Zástavba dvoru je určena rastrem konstrukce, vychází z rozměrů parkovacích stání. Parkoviště je na úrovni ulice, protože komerční plochy, které by vznikly zde nejsou žádoucí. Do tohoto půlbloku vniká ulice Pernerova, proto ji vnitřní ulicí procházející dvorem napojuji na prozatím slepou ulici Na Špitálsku. V dvoře ponechávám koleje vlečky, které vytyčují druhou vnitřní cestu podél vítkovské zdi zakončenou kapličkou. Vnitřní zástavbu tvoří nízké domky s vlastními dvorky.
Západní část sousedí s nedokončeným blokem. Respektuji ho a napojuji se přímou linií měšťanských domů. Linie je rozbita v návaznosti na dvorky v protilehlém bloku. Díky rozdrobení sklesají domy na výšku MachineHouse a hostel ustupuje od ulice, získává tak předprostor. Dvůr je opět vyzdvižen nad parkováním a na platformě navrhuji domy, v tomto případě kvůli menšímu prostoru a orientaci ke světlu – šest jednoduchých pavlačových domů.
Celý komplex svazuje jako stuha – úroveň parteru. Díky ní zastavěnou Vítkovskou zeď přeneseně předsouvám vpřed. Zároveň odkazuje na hladinu velké povodně.
|
Jsem jen laik, tak asi proto vůbec nechápu, proč takhle bezvadně provedený návrh nedostal "A". Navíc z tohoto řešení je hodně cítit lidský rozměr, což u všech nebylo....... Líbí se mně její komentář k návrhu a výkresy........
OdpovědětVymazatto Hanka:
OdpovědětVymazatHanko, velice jednoducha a pritom velice zajimava prezentace.
Moc fajn, gratutace a drzim palce v dalsich projektech.
Lukas Drasnar :-)
Proč to video není před obrázkama ? (je skvělý) a ten text k obrázkům líp přišroubovanej... (vím, dá to dost práce, ale v tom videu už je to napůl hotový!)
OdpovědětVymazatOn každej posílá podklady s jinou kompetencí prezentace, takže jsem to zvolil prostě všem stejně: 1.obrázky 2.autorský text 3.video 4.naše hodnocení. Navíc nevím, jestli fyzicky zvládnu všem nastříhat to video ... je to chuť, koníček, ale až se rozjede semestr, bude to hardcore.
OdpovědětVymazatopravdu povedené, nejvíc mě zaujalo materiálové řešení, pohledové cihlové zdivo (obklad) mi do historické zástavby sedí.
OdpovědětVymazatHanko, je to výborný projekt. Obsahuje záběr od detailu až k určité monumentalitě. Osobně nepotřebuji fotorealistické záběry abych pociťoval atmosféru města, přirozené různorodosti, která ve tvém projektu je. Rozhodně A100. Snad najdu od tebe další projekty...těším se.
OdpovědětVymazats pozdravem,
KF