odevzdávka Dita Mrázková - 12.semestr - letní 2012

Dita navrhla poměrně utilitární a jasné úpravy obou náměstí. Na Elsnicově náměstí je odkryta Rokytka, z místa se stává nábřeží … v návrhu se do poslední chvíle střídalo její úplné odkrytí s částečným zakrytím ve tvaru pokračování  Paláce Svět – takový trojúhelník. Druhou variantu jsme s Ondřejem považovali za šťastnější, ale Dita se rozhodla Rokytku odkrýt úplně. Druhé náměstí volná zpevněná plocha, která napovídá různému užití . Obě náměstí rozděluje dům – „membrána“ – tedy polopropustný sevřený shluk soliterů. Z domu se postupně stalo hlavní téma a návrh tentokrát myslím opravdu bolel. Ditin projekt je jeden z těch, které by vyžadovaly mnohem více našeho času, než máme reálně k dispozici. Subtilní diskuze o významech ... Preciznost a soustředěnost práce je vidět na videu. Vznikl solidní pevný a pohodlný dům, kterému vizualizace na papíře spíše škodí. Jeho kvalita by byla vidět v reálu. I tak jsme skvělému projektu vytýkali chybějící špetku čehosi … čehosi nepojmenovatelného, co ho odlepí od země a udělá ho osobitějším.  I toto "cinknutí", ta "hranka", by musela(?) vycházet ze solidní subtility domu.Tohle je jeden z projektů, které mi stále vrtají hlavou, a vím, že jsme mohli víc … na druhou stranu se ostýcháme studentům nějak výrazněji hrabat v jejich práci, spíš se snažíme klást otázky, ukazovat reference. To nebyl lehký projekt. Ufff. Dejte si video a pochopíte.

odevzdávka Vojta Jeřábek - 8.semestr - letní 2012

Vojtův návrh Elsnicova náměstí není třeba příliš popisovat, je přehledný z fotek a videa. V rámci našeho atelieru Vojta provedl na Elsnicově náměstí jeden z nejzásadnějších zásahů. Změnil vztah Libeňského zámečku a náměstí. Libeňský zámeček stojí k Elsnicově náměstí bokem a na kopci. Vztah spíše rozpačitý. Někteří autoři řešili tento vztah spuštěním zámecké zahrady až k Rokytce … Vojta k patě kopce navrhl opěrnou stěnu s podloubím a tím „dal“ zámečku podstavec. Zprvu jsem byl k nápadu skeptický, ale postupně mě přesvědčila změna, kterou tento nápad přinesl do Elsnicova náměstí/nábřeží (Rokytka odkryta). Náměstí dostalo důstojnost a prostor. To samé platí myslím i o zámečku. Na moje gusto je na celém podloubí ještě hodně neudělané práce, která by vedla k jeho zjemnění, zejména na jeho nároží. V podloubí jsou obchody, zázemí trhů a akcí, které by se měly na Elsnicově náměstí konat. Na náměstí může z tohoto důvodu jezdit obslužná automobilová doprava, jsou tam připravena média (napojení na elektřinu, vodu…). Tedy kromě důstojnosti i životný a neformální veřejný prostor. Ze zámecké zahrady, respektive z koruny zdi nad podloubím lze z nadhledu pozorovat dění a odpočívat … Mimochodem, na téhle zámecké zahradě by byla příjemná svatba, ne? Celé gesto monumentalizuje prostor a projekt se stává jedním z těch, které místu dávají potenciál centra Libně. Stejně čitelné a sebejisté jsou ostatní zásahy v celém řešeném prostoru. Na situaci vypadají až lapidárně schematicky, ale svojí skladbou, návazností, provedením a rozhraními jsou uvěřitelné. Animace jednotlivých částí prostoru je na videu.

obhajoba diplomního projektu - Aleš Hamhalter - 2012

U diplomního projektu se myslím nesluší moc psát. Je to autorská práce, kterou se ze studenta stává kolega – architekt. Na videu se můžete podívat na kompletní projekt a obhajobu před komisí.

odevzdávka Ondřej Punda - 8.semestr - letní 2012

Návrh Elsnicova náměstí od Ondřeje patří k těm, kteří se vztahují k paláci Svět a k zástavbě na jižní straně náměstí Dr.Holého. Tedy návrh patří k těm, které v meandru Rokytky navrhují několik domů a ty svým řešením reagují na zvláštnost parcely. Ondřej prolomil uliční frontu, kterou by mohl tvořit jeho dům, použil analogii uličního nádvoří se stromem do hlavní ulice, stejně tak jako sousední škola. Škvíra mezi domy spojuje svět „před a „za“. Tedy Ondřejův způsob, jak se vyrovnat se složitým problémem: navrhuje solitéry, ale potřebuje tematizovat i dvory, tedy intimní, řekněme tradičně zadní část domů. Vzpomeňme diplomku Patrika Uchaľa, která otvírala podobné téma komplexně. Mimo hlavní škvíru tvořenou tvarem domů jsou domy „děravé“, řekněme průhledné, ve schodišťových jádrech, které patří exterieru, tedy nejsou zasklená. Projektu by se dalo vytknout více než malé množství půdorysných problémů a nedodělků kořenících ze samotného schématu domu. Odhaduji, že bylo potřeba domu věnovat víc práce, ale i tak jsme ve finále byli překvapeni, že celek v místě sedí. Samotné Ondřejovo Elsnicovo náměstí je prosto atrakcí, ale je „pevným obyčejným nábřežím“, kterému lze důvěřovat. Náměstí Dr.Holého převzalo chybějící funkci vnitřního dvora a slouží okolním domům: pospolitost, hřiště ...

U některých studentů mám pocit, že něco kazím. Ondřejova pohyblivá hranice mezi tvrdostí a citlivostí mě mátla. Celý semestr jsem měl pocit, že můžu něco důležitého odkrýt a nechat rozkvést, když přijdu na to jak. Myslím si to doteď a přemýšlím o tom. Ta hrana je vidět na videu. „Učit“ je někdy těžké.

odevzdávka Jakub Řídký - 8.semestr - letní 2012

Jakub svoje řešení Elsnicova náměstí nepostavil na jednom mocném architektonickém gestu, ale na akordu mnoha atraktorů, které navrhl do prostoru obou náměstí. Obvykle bývají výsledky podobných úvah tristní a výsledkem je disneyland, pokud …. Pokud se architekt dobře nezamyslí a nemá pouliční děje odpozorované, pokud dobře zná zvyklosti okolí, pokud se mu podaří dobře propojit formální a neformální prostor tak, aby se doplňoval a především pokud si na každém místě návrhu nedovede přesně představit jeho animaci – tedy reálný film, který se později bude v prostoru odehrávat. Jakub je pravděpodobně dobrý pozorovatel, protože skládačka dějů v řešeném prostoru je uvěřitelná a rozhraní – švy, jsou pevné. Jednotlivé kusy skládačky jsou lépe vidět na videu. Navržený dům je v podstatě jedním s dílů skládačky, tedy konsekventně řešený jako atraktor. V zásadě excesivní a romantická stavba, která vypadá na první pohled nereálně a na druhý pohled se nabízí úvaha, jestli právě v tom není její síla a nepřitahovala by specifickou klientelu, která hledá bydlení v domě plném dvorků, teras a lávek, blízko vody, přístavu, zahrádkářských kolonií … Za zmínku rozhodně stojí, že Jakub byl jediný v atelieru, kdo z náměstí koncepčně vyškrtl jakoukoliv tranzitní automobilovou dopravu. Tedy pokračování bujně navržené čtyřproudé ulice, která začíná na nábřeží v Karlíně a řidič má pocit, že jede do Berlína se v současném stavu trapně rozpouští právě na Elsnicově náměstí a pokračuje dál do horní části Libně a následně do Berlína, Jakub utnul a dopravu odklonil na existující okruh. Podívejte se na dopravní schema.

Podobný způsob návrhování vyžaduje hodně práce. Jednotlivá místa (vyjma domu) jsou tedy zdokumentována zkratkou, například formální zámecká zahrada, která dobíhá od Libeňského zámečku až k Rokytce je na výkrese nahrazena abstraktní krajkou. Škoda, že není pečlivě nakreslena kavárna vymezující prostor před palácem Svět. Spojuje v sobě několik funkcí a poloh, které by stálo za to vidět reálněji. Přirozený přístup rampou zvedající se podél Rokytky, sezení na střeše, tribuna pro pouliční akce, klasická kavárna uvnitř propojená s  hospodou „Nonstopáč“, která je o patro níž, tedy u hladiny Rokytky a právě v tom místě je do ní z exterieru další přístup ze zámeckého parku. Kavárna svým tvarem „objímá“ vzrostlý strom, pod kterým vznikne předzahrádka navazující na  jasně vymezenou plochu před palácem Svět, na kterém se počínaje trhy, konče pouličním kejklířstvím může dít cokoliv a koukat se můžete právě ze střechy kavárny, její tribuny nebo z předzahrádky. Přes ulici je skate park navazující na dětské hřiště… Spojování formálních a neformálních dějů je Jakubova silná stránka, stejně tak jako může být nebezpečná. Jednotlivá místa si mohou vadit, ale na druhou stranu je potřeba aby se vzájemně „neviditelně“kontrolovala. Jednoduše: čím neformálnější prostor pro specifickou klientelu navrhnu, tím pečlivěji ho musím kontrolovat prostorem formálním. Myslím, že tady se to podařilo. Koneckonců posuďte sami, tentokrát lépe na videu než na obrázcích.

odevzdávka Jan Holub - 8.semestr - letní 2012

Na první pohled by se mohlo zdát, že nejvíc energie Honza věnoval domu. Možná to tak i bylo, ale právě proto je dobré upozornit na urbanistickou stránku projektu. Juraj Matula, jeden z oponentů, řekl o Honzově projektu zhruba toto: „Většinou tady řešíte problém, kdy pacient přijde k doktorovi a stěžuje si na bolesti srdce. Teda začnete okamžitě hodně komplikovaně zkoumat a operovat srdce a všechno se točí kolem něj. U tohohle projektu mám pocit, jako kdyby si někdo stěžoval na bolest srdce, doktor ho dobře vyšetřil a pak se podíval úplně jinam a jednoduše mu vytrhl trn z paty a tím ho uzdravil.“  Tahle volná citace má samozřejmě licenci nadsázky, ale platí. Je dobré si prohlédnout dva černobílé plány na začátku. Zastavěním volného prostoru, který je de facto urbanistickou pomlkou v blokové zástavbě, zpevnil autor celé Elsnicovo náměstí a dal vyniknout meandru Rokytky a s ní spojené zeleně. Vtipné, jednoduché. Projekt má samozřejmě diskutabilní moment - šířku jedné z ulic na bývalém náměstí. Dům sám o sobě je nepochybně atraktivní a zrovna v tomto případě si myslím, že Honzovi chyběl konkrétní partner, řekněme investor či developer. Zatím je tedy dům flexibilní laboratoří, která by nutně musela být oponována realitou. Posuďte sami, stojí to za to. Máte-li názory nebo otázky, pište je raději sem než na fejsbůk.

Tomáš Hanus - letní semestr 2012 - bytový dům Elsnicovo náměstí

Pro Tomášův návrh Elsnicova náměstí je charakteristické jedno silné místo, které díky boji s domem prakticky zapomněl zdokumentovat, tak mu přišlo samozřejmé. Ano, samozřejmé: svah od Libeňského zámečku Tomáš protáhl pozvolna až k hladině Rokytky a vytvořil neformální obyčejný prostor, který končí hospodou v „předmostí“. Jeden z projektů, který poměrně radikálně změnil tvar terénu veřejného prostoru.

Učíme teprve druhý semestr, ale syndrom fraktálového potápěče už známe. Student si položí laťku extrémně vysoko … postupně se do problému začne nořit, nořit a nořit. Ze začátku ho ještě občas uvidíte. Má kruhy pod očima a tváří se jako masový vrah. Postupně se zanoří tak hluboko, že se na dálku staráme o přísun kyslíku a ptáme se jeho kamarádů, jestli žije. Pokud ano, bezmezně mu důvěřujeme a zbytek semestru čekáme, s čím se vynoří. Na konzultacích dáváme pouze základní rady: dýchej zhluboka a pravidelně jez, máš-li ještě stále přítelkyni, zkus si vzpomenout, že architektura není to nejdůležitější v životě. Ale ona přece je!!! Dobře. Pokoušet se proniknout do kabaly šedesáti variant střech není na místě. Kdo si to ještě v životě nevyzkoušel ?  Boj s domem … i s podzámčím je na videu.

odevzdávka Petra Kunarová - 10.semestr - letní 2012

Další projekt na řešení Elsnicova náměstí a obytného domu je od Petry. Nesplnil jsem co jsem slíbil. Projekty nebudu zavěšovat ve stejném pořadí jako na obhajobách, ale tak, aby to bylo pestré. Architektura má jednu prima vlastnost: reaguje na zadání. Při vymýšlení klade odpor a je potřeba vyřešit někdy úplně protichůdné požadavky nebo řekněme parametry zadání. Z toho vyplývá,že na konkrétní místo s konkrétními parametry zadání neexistuje nekonečně mnoho řešení. V praxi to vypadá tak, že vznikne několik okruhů vyřešené tajenky, které se sobě principielně podobají. Na prezentacích Elsnicova náměstí jsme je dávali za sebou, tady je budeme věšet napřeskáčku. Maruščin projekt vytvořil sevřením Rokytky mezi dva domy romantické prostředí úzce související s vodou a oba domy rozdělily nepřehledná náměstí na dva jasně definované prostory s různým využitím. Petra vytvořila na zadané parcele skupinu soliterních domů (v jejím případě dva), které svým dělením , „škvírováním“,figurou, … reagují na parametry zadání. Takže uvidíte druhou z variant jak se k úkolu postavit. Posuďte sami. Práce je srozumitelná z videa, na blog věším jen několik obrázků.

odevzdávka Marie Martinásková - 8.semestr - letní 2012

Jako první z letního semestru, ve kterém jsme řešili Elsnicovo náměstí, zavěšujeme Marušku. Budeme se snažit dodržet pořadí tak, jak bylo na obhajobách semestrálních projektů. Honzu a Tomáše, kteří dělali Rokytku, dáme až na konec, i když prezentace začínali. Video jsme si tentokrát nechali natáčet. Podle času vypadá tuze dlouhé, ale doporučuji – na začátku filmu je vývoj Maruščiny práce a kompletní projekt, potom prezentace a nakonec dlouhé kritiky a diskuse. Záleží na Vaší chuti. (pro lepší pochopení výsledku práce je možné si přečíst semestrální zadání projektu zde)

obhajoba diplomního projektu - Patrik Uchaľ

Zavěšujeme první z projektů letního semestru 2012. Diplomní projekt Patrika Uchaľa. Stejně jako ostatní studenti se zabýval Libní - oblastí Elsnicova náměstí. Zavěšených obrázků bude tentokrát méně, všechny jsou ve videu. Zároveň je v druhé polovině nafilmovaná Patrikova obhajoba před komisí. V tomto příspěvku si můžete přečíst nejen Patrikův autorský text, ale i posudek vedoucího projektu a především oponenturu od Moniky Mitášové. Doporučuji komplet.

Poděkování

Včerejškem skončil letní semestr. V pondělí 28.5. odevzdali svoje semestrální projekty všichni studenti našeho atelieru, ve středu je obhájili, ve čtvrtek jsme jsme známkovali a trochu diskutovali o průběhu semestru. Včera 5.6. jsme čekali jak dopadnou naši první dva diplomanti. Když přišli na řadu, zničeho nic se v oficielní bílé místnosti objevili lidé z našeho atelieru a pomohli oběma diplomantům složit model a sedli si do prázdných zadních řad jako diváci. Aleš i Patrik svoje práce obhájili a oba opouští školu s hlavní známkou ze státní zkoušky – A. Podrobnosti se dozvíte. Studenti našeho ateliéru nás v ten moment obestoupili a komise-nekomise nás nekompromisně někam tajuplně táhli. Jakmile je něco tajuplného zapínám foťák, který jsem nesl volně v ruce, aby si nikdo nevšiml. Prominou mi to? Snad ano. Co bylo dál?  Ondřej dostal dvě basy kofol a pytel fungl nových zářivých ponožek na celý příští semestr,  já basu redbullů a karton cigaret ... a .... podívejte se:

Práce všech studentů samozřejmě postupně zavěsíme na blog, jak nám budou síly stačit. 

Pozvánka na prezentace semestrálních prací

Stejně jako minulý semestr pořádáme veřejné prezentace a obhajoby studentských semestrálních projektů. Na čem studenti celý semestr pracovali si můžete přečíst a prohlédnout zde. Jak to dopadlo se dozvíte, pokud přijdete:

Na terč

NONSTOP II.

Pro ty kdo neznají. Poslední týden se ve škole pracuje nonstop. Pokud znáte film Úsvit mrtvých, tak přihořívá. Odevzdáváme příští pondělí a obhajoby budou ve středu 30.5. Libeň rulezz.

Pracujeme

Dlouho jsme nic nezavěsili. Pracujeme. Konzultuje se dvakrát týdně skoro celý den. Zbývá málo času na zbytečnosti. Nezavěšujeme, tedy ztrácíte přehled o každém našem uprdnutí. Tohle je letmý pohled do kuchyně posledního měsíce a půl. Fotky rozpracovanosti a video. Všichni jsme napnutí jestli nám to klapne. Pracujeme. Uvidíte 30.5. – to budou finální veřejné prezentace.  Chcete-li, přijďte. Židlí, architektury a jídla bude dost. V týdnu 21.5.-28.5. budeme ve škole společně pracovat NONSTOP. Těšíme se ? Těšíme.

věšení po číslech: biq

Je potřeba zavěsit další číslo. Tentokrát je to holandská kancelář biq.  Naše utkání se strukturou stavby možná sledujete. Dispozice a schema domu se nám už celkem daří a vynořilo se další téma. Studenti se většinou bojí udržet objem. Vysvětlím. Polekají se „monotónnosti“, „tvrdosti“ a mají tendenci hledat Nápady, jak objem stavby co nejúčinněji rozbít. Něco jako když se pes sám sebe poleká v zrcadle. Kdysi jsem si zkoušel u domů, které obecně považujeme za přívětivé, útulné a solidní, představit jejich zpětný převod do plánů. Byl jsem překvapený, jak stroze a jednoduše působily. Zkuste si to sami. Jděte po ulici, po běžné pražské ulici a převádějte si fasády do čar na papíře. Přívětivost městského domu nespočívá v jeho komplikaci. Společně se studenty se dostáváme se do fáze subtility detailu. Neplánuji zde psát recepty. Cílem je, aby si je každý hledal sám. Pokud bychom měli s Ondřejem čas, tedy peníze, připravovat ateliérové přednášky, jedna by nepochybně byla o parteru domu, druhá o ukončení  (řekněme o římse) a třetí by byla o reliéfu fasády. O reliéfu fasády by bylo několik dalších přednášek: o materiálu a struktuře pláště, o osazení oknech, o zábradlích, o poměru plné a prázdné plochy, o světlu a stínu, o rytmu, o ozdobě a ornamentu, o důležitosti vstupu, o významu jednoho okapu … … Zavěšuji biq, protože umějí ukázat objem stavby v kontextu rostlého města. Samozřejmě a nekomplikovaně. Vypomáháme si zavěšováním cizích zdrojů a zároveň plánujeme jak najít prostředky pro ucelenou přípravu hledání zdrojů vlastních, regionálních. Biq nejsou přenositelní. Z mnoha důvodů. Přenositelný je způsob uvažování. Pokud to není důvodné, nenecháváme studenty utíkat k cihlám. Jako exotický materiál jsou v kontextu Prahy vděčné a zafungují skoro vždy. Až moc jednoduché. Rádi bychom hledali … ale to už jsem psal, že ? Budeme. Příští číslo bude zatím zase exotika, sice bez cihel …. ale z Itálie. Téma bude stejné: udržení objemu. Teď si užijte biq a nezapoňte si prohlédnout jejich stránky.

věšení po číslech: Knapkiewicz & Fickert

Ema má mísu. Máma má maso. My nemáme styl. Nebo máme ? V našem atelieru jsou často skloňovaná slova pohodlí, komfort, solidnost, domov, dům, město. Často říkám protikladné věty: „Jsi zbytečně čitelnej, takhle je to buranský, to nemáš zapotřebí, klidně uber“  nebo … „To znám, to znám, to znám, to znám, plný časopisy, nechtěj, aby ses tomu za pět let smál.“  ... a taky: „Důveřuj si, tohle stačí“ a "Kdo tam bude žít?"... „Rozmej to“, ....  „Máš velkej barák, máš, tak to řekni: mám velkej barák, neměj strach a vosol to“ ... "Proč to komplikuješ? ... a ještě:  „Kde je humor ?“.
Je čas zavěsit další číslo: Knapkiewicz & Fickert. Nemají strach. Mají humor … a nejsou směšní. Enjoy:

společná prezentace FÁZE III.

Skoro se čtrnáctidenním zpožděním zavěšuji prezentaci FÁZE III.  Pochází tedy zhruba z poloviny semestru – 11. a 12. dubna. Pro mně je zajímavé se na video podívat, protože jsem si na uvědomil, jak rychle jde práce dopředu a jaký někteří studenti udělali posun.  Co nám nejvíce nejde? Najít adekvátní dispozice vzhledem ke standardu bytu, najít adekvátní strukturu bytů vzhledem ke standardu domu a …  najít adekvátní dům, vzhledem ke standardu okolí. Opravdu. Nelžu. Nejdou nám profesní základy … které se studenti mají naučit v jiných předmětech. O to méně času zbývá na diskuse o koncepci. Připadáme si s Ondřejem jako konzultanti typologie v bakalářském stupni, ne jako vedoucí ateliéru, kteří mají koncepčně vést studenty magisterského studia. Nyní tedy probíhají pravidelné konzultace dvakrát za týden. Přibližně osm studentů za den. Videa a fotky z prezentací zavěsím co nevidět, ale ještě předtím navážu na rubriku „věšení po číslech“ a seznámíte se s dvěma, třemi ateliéry, které v Čechách známe méně než by bylo potřeba.

Becherovi v Rudolfinu - nezapomeňte

Výstava Bernda a Hilly Becherových představí soubor 95 černobílých fotografií průmyslových krajin. Výstava je uspořádána ve spolupráci s Josef Albers Museum, Quadrat Bottrop. Klikněte. 
Doporučuji našim studentům návštěvu výstavy i prohlédnutí ostatních řad, které na výstavě nejsou. Systematické fotografování sérií stejných typologických druhů staveb, ze stejného úhlu, za stejného světla, bez rukopisné agresivity je ideální pro pozorování jemných posunů zdánlivě stejného ... to je to nejkratší co můžu napsat. Všechno ostatní se dozvíte, vymyslíte nebo už to víte.

11.4. ve středu a 12.4. ve čtvrtek proběhnou veřejné prezentace území Elsnicova náměstí, bytový dům, Rokytka

11.4. ve středu a 12.4. ve čtvrtek od 10:00 do cca 22:00 v místnosti 644 (nové budovy FA ČVUT) proběhnou veřejné prezentace rozpracovanosti práce letního semestru: Elsnicovo náměstí, bytový dům, Rokytka. Veřejná prezentace je shrnutí práce, předěl a finalizace  III:FÁZE „NÁVRH“ a postup do dalšího kola práce. Odborná i neodborná veřejnost je zvána.

Uvidíte rozpracovanost těchto prací:

A
1. II:FÁZE - KONCEPTY


B  
1. III.FÁZE Elsnicovo náměstí & Rokytka - NÁVRH - 1. skupina

2. III.FÁZE Elsnicovo náměstí & Rokytka - NÁVRH - 2. skupina

3. III.FÁZE Elsnicovo náměstí & Rokytka - NÁVRH -3.skupina

 Dohromady 22 autonomních projektů, 22 řešení, 24 studentů

Hana Procházková: každodenní cesta z bodu A do bodu B

Jednou z tezí našeho atelieru je, že architekt by neměl věci komplikovat, ale zjednodušovat. Hledat nejkratší cestu z bodu A do bodu B. To nemusí znamenat, že je to cesta nejnudnější.

III.FÁZE Elsnicovo náměstí & Rokytka - NÁVRH

Včera konzultovala poslední skupina svoje návrhy. V pokračování je video. Veřejné prezentace průběhu práce jsou naplánovány na středu 11.4 a čtvrtek 12.4 od 10:00.

Dnešní příspěvek bude relativně kritický. Proběhla poslední konzultace návrhů s hlavním zřetelem na dům. Když jsem ještě neučil, odhadoval jsem, že studenti, kteří procházejí ateliéry úspěšnějších a známějších kolegů, kteří zadávají excesivní témata, budou sice umět udělat galerii moderního umění na Měsíci, vor na Vltavě nebo … cokoliv, jen ne solidní, sebejistě a s humorem navržený zajímavý a pohodlný městský dům. Vzhledem k tomu, že k návrhu galerie na Měsíci se nedostanou až tak často, odhadoval jsem, že je v praxi čeká složitá situace a omílaní lži: „Dokud můžu, tak si to zkusím na škole, toho obyčejného mě čeká v praxi dost“. Ne, nečeká. Pokud umějí zcela samozřejmě a zajímavě to základní, řekněme bytový dům v kontextu postindustriální čtvrti, zvládnou galerii na Marsu levou zadní. Navíc existuje velká šance, že domy budou skutečně navrhovat. Opačně to nefunguje. Pracovní verze se mi potvrdila. Bytový dům je podle všeho to nejtěžší, co studenti magisterského studia mají na stole. Počítal jsem s tím a šel učit obyčejné věci kreativně (řekněme). Ovšem s něčím jsem přece jenom nepočítal. Máme totiž v atelieru samé pracovité a nadané studenty. Bohužel je velkým zádrhelem - těsně před vstupem do praxe - sebejistá orientace v typologii. Myslel jsem, že to bude samozřejmý základ a my budeme budoucím kolegům pomáhat jejich znalost užívat, rozvíjet a učit je určitou teorii, nabubřele řečeno „filosofii“ navrhování.  Není tomu tak. Většinu času se zabýváme konzultováním typologie. 13m šířky traktu je zcela běžný start návrhu domu (pro laiky: v roce 2012 je to něco kolem 18metrů a více), jedna dvacetimetrová ložnice v bytě 74m2 – bez problému, mikroskopické předsíně, nedostatek servisních prostor bytů … zkráceně: nepohodlí, plýtvání. Pokud si koupím předvčerejší chleba, jdu ho prostě vrátit. To samé bych radil studentům, mají-li čisté svědomí. Ten kdo je učil typologii, to prostě nedělal.

III.FÁZE Elsnicovo náměstí & Rokytka - NÁVRH

Včera pokračovaly konzultace III.FÁZE - NÁVRHU. Probrali jsme druhou skupinu - 7 projektů. Opět video a fotky. Pokračování bude ve čtvrtek. Veřejné prezentace a konzultace III.FÁZE plánujeme na 11.4. a 12.4. Důležité je rozhodnout se, jestli budeme dělat palačinky nebo tousty. Pokud palačinky, ideální varianta je v rámci velikonočního týdne palačinky prodávat. Vhodné by bylo vyříznout do skla atelieru podávací okénko, aby to bylo hygienické (prosimtě Tome nedělej to). 

start III.FÁZE Elsnicovo náměstí & Rokytka - NÁVRH

Včera odstartovala třetí fáze letního semestru: NÁVRH. Konzultace jsou rozděleny do tří skupin. Diskutovali jsme prvních sedm rozpracovaných návrhů. Nějak se to vymklo kontrole a jeli jsme od devíti ráno, do devíti večer. Je to opravdu tragédie - ono nás to baví. Jako obvykle nabízíme fotky a video. Pokračování bude v pondělí. 

prezentace II.FÁZE Elsnicovo náměstí - KONCEPTY

Je to sobotní vydání? Je. Máte to s pejskem. Video s prezentacemi v Oboře je v pokračování příspěvku. Tím pádem nepotřebujete nedělní křížovku. Enjoy!

pozdrav z Obory

Ahoj mami a tati

Dojeli jsme dobře. Máme se dobře. Ubytování je dobré. Jídlo je dobré. Vedoucí jsou přísní, ale spravedliví. Ztratili jsme nožík, bačkůrky a polštářek. Tak ahoj.

Rokytka survival

Už dva týdny plánuji vložit příspěvek o pochodu od ústí k pramenům Rokytky. Plánoval jsem to udělat ňam-ňam. Nedaří se to, poněvadž dva týdny ležím se zánětem něčeho dýchacího, beru antibiotika a nic … a nebo je to prosté: mimozemšťani na mně dělají pokusy. Rostou mi žábry? Tak se totiž zhruba cítím. Je tedy potřeba barvitě napsat oč jste přišli: o 645MB čarokrásných fotek Rokytky. V pondělí jsem se studenty šel jenom několik kilometrů a překvapilo mě, že žiju nedaleko údolí, kterým protéká krásný potok. Neuvěřitelné. Další z míst, o kterém Praha jako kdyby neví, že ho má. Dva členové atelieru zpracovávají Rokytku jako semestrální téma, tedy dozvíme se víc. Rokytka ústí do Vltavy nedaleko od místa našeho hlavního ateliérového zadání. Zatím tedy jen opožděně a stručně, několik fotek a video:

Perličky na dně

Tematické sobotní vydání.

finále I.FÁZE - podklady analýzy ...

V pondělí  proběhly prezentace závěru I. FÁZE - podklady a analýzy - zatím jsem si výstupy (vyjma Rokytky) pracovně  přejmenoval na Výroba podkladů a sběr dat - bez tezí, hypotéz, otázek, relevance. Zatím nejsme schopni jednoduše odpovědět na otázku, co svým úkolem ovlivňujeme, na co navazujeme, jaké má souvislosti, co jsou hypotetické priority území, existuje-li nějaká (nevyřčená strategie souvisejícího území) Ve čtvrtek první fáze končí, a startuje fáze II.KONCEPT. Na druhou fázi mají studenti více času a soustředění, než je obvyklé. Fáze bude prezentována a zakončena 21.3. až 25.3. pracovním soustředěním v Oboře.  Předtím některé skupiny budou muset udělat několik kroků navíc, připravili pro svoje kolegy nekompletní podklady - tak jsme měli možnost vidět je při prezentacích.

odevzdávka Eliška Kochová - 7.semestr - zimní 2011

S velkým zpožděním zavěšuji další návrh do Karlína. Eli Kochová:

odevzdávka Jindřich Traugott - 5.semestr - zimní 2011

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jindřich Traugott 5.semestr 2011/12

TAKE THAT !

Sobotní vydání, tentokrát s filmovou přílohou. Ordos 100, režie: Ai Weiwei , 2012, Čína.

pracovní soustředění v Oboře

*atelier kuzemenský & synek v Oboře

• ve středu 21. března nejpozději v 12:00 - termín příjezdu na místo, ubytování atd ... 
• v 15:00 začíná prezentace 2. fáze projektu Libeň - koncept, tentokrát v sále obecního úřadu obce Obora u Tachova zde
• pracovat, prezentovat a diskutovat budeme do neděle 25. března

zveme i absolventy zimního semestru, mohou se přidat ke kritikám a pak využít pracovní nálady pro práci na vlastních současných tématech

pro nás typicky  re:vodňanské pracovní prostředí:

- mírně chátrající stavba

- vrzající židle a stoly

- vaření polní, i když tady bude možná i mikrovlnka

- spaní asketické (spacák a karimatka)

- sprchu nainstalujeme

- bullerjanky

- cena za ubytování cca 50 Kč osoba/den

- co si dovezeme, budeme mít

- ideální prostor pro elektroakustické vystoupení (v okolí 50m nejsou žádné domy)

v okolí: les

uvnitř: pes

výzva: na místním pódiu vystoupili i Plastici

těšíme se

Michal a Ondřej

Představ si něco, co neexistuje

odevzdávka David Kučera - 9.semestr - zimní 2011

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval David Kučera 9.semestr 2011/12

Poslouchat klikyháky

Je tu sobotní vydání. Tenhle víkend to budou zase hrušky a jablka, víceméně pyré. Propojím svojí lásku ke grafickým partiturám, o kterých nevím takřka nic a k soudobé hudbě o které vím ještě míň. Času není nazbyt, turnaj snůkru jde do finále a Eurosport je Eurosport. Každopádně se můžeme společně letem-světem víkendově potěšit. Obrázek je grafickou partiturou skladby Pithoprakta od Iannise Xenakise, (který je mimochodem vzděláním architekt). V pokračování si můžete poslechnout nakreslené … a leccos dalšího.

odevzdávka Jan Holub - 7.semestr - zimní 2011

Další projekt zimního semestru. Řazení tradiční: obrázky, text, video. Doporučení tradiční: podívejte se na video, dozvíte se víc.

2012 © atelier kuzemenský & synek FA ČVUT, vypracoval Jan Holub 7.semestr 2011/12

start letního semestru

Kyberprostorem létá spousta úkolů, nová posádka komplet na palubě, extranet přesměrován, posádka se rozdělila na dvanáct výzkumných skupin, kapitán ještě zpět do hybernace, mluvil jako zoombie. Kormidelník má vše pod kontrolou. V hledáčku planeta Libeň. Začíná letní semestr.